Velký přehled toho nejlepšího ze světové křesťanské hudby v roce 2019

Hip hop propagující Ježíše

O největší humbuk v roce 2019 se postarali hip hopeři. Dalo by se říci, že tento žánr opět zažívá svůj vzestup. Žijeme nyní v době, kdy dění kolem nás mnohé umělce inspiruje k tomu, zaujmout nějaký postoj. A hip hop je žánr, který je k tomu jako stvořený. Pokud nevěříte, koukněte, kolik se toho děje na Rapzille, což je portál zaměřený na křesťanský hip hop. Umělci jako Andy Mineo, Tedashii, Zaytoven, Lecrae anebo Chance the Rapper jsou k nezastavení. Aktivní je i stará známá tvář KJ-52 — a návrat ohlásili Mars ILL anebo John Reuben (album s titulem Greatest Christian Rapper Ever má dost zajímavý tracklist). V českých rádiích rotují skladby Let You Down anebo Lie od amerického rappera NF. A svým dílem přispěl i český reprezentant žánru Envej, který vloni vydal desku OUTLAW.

Velké věci se dějí ve Velké Británii. Rapper Stormzy je v současnosti nejen jednou z největších britských hudebních hvězd, ale taky se stal hlasem své generace. Je prvním britským rapperem, který se dostal na obálku časopisu Time. S trochou nadsázky je takovou černošskou verzí Larryho Normana, který ve své době bez respektu nastavoval zrcadlo společnosti a zároveň hlásal neředěné evangelium. Stormzy vloni vystoupil v hlavním programu na největším pódiu festivalu Glastonbury, ze kterého nezapomněl vzdát Bohu díky a kam si mimo jiné pozval třeba Chrise Martina z Coldplay a černošský sbor. Jeho poslední album Heavy Is the Head vyšlo docela příhodně den po triumfálním vítězství Borise Johnsona v britských parlamentních volbách.

A samozřejmě nelze nezmínit ani americkou megastar Kanyeho Westa, který dle všeho prošel konverzí, Hollywoodu představil gospelové bohoslužby a na sklonku roku produkoval dvě alba, které zcela jasně proklamují Jesus is King a Jesus is Born.

Církevní hudba stagnuje

Zatímco hiphopovým umělcům se otevírají dveře k uším sekulárního publika, zcela opačný trend můžeme sledovat v oblasti církevní hudby, která zůstává schovaná pod střechami kostelů a za zdmi sálů křesťanských konferencí. Nemá totiž moc co nabídnout. Dění na worshipové scéně by se dalo popsat jako jedna dlouhá, stěží identifikovatelná barevná čára. Schválně, kdo z vás si pamatuje název nějaké chválicí nahrávky z loňského roku? A písničku byste dali? Žánr se ocitl ve slepé uličce a v roce 2019 byl vyčerpanější než kdy jindy.

Moderní uctívání se dostalo do polohy, ve kterém nejste konfrontováni s těžkými otázkami, ale spíše zde naleznete rovnou odpovědi, které vás mají dostat do pohody — jak chváliči občas říkají „do Boží přítomnosti“. Dnešní worship je křesťanským brufenem, který spolehlivě utlumí bolesti každodennosti. Skrze worship music máte skvělý prostředek, jak být tady a teď s Bohem, jak zakusit kus nebe na zemi. A vypadá to, že něco takového lze zažít pouze formou popově aranžovaných milostných písniček.

Naštěstí není tak zle, jak by se mohlo zdát. Stále existují umělci, kteří nemají worship jen jako výhradní prostředek k vyjadřování emocí ve vztahu se Stvořitelem, ale ve své tvorbě zanechávají výraznou tvůrčí stopu plnou lidskosti, otevřených otázek a hudební kreativity. Ne úplně typickým worshipem je autorská deska Iron Lung od Martina Smitha, který zazpíval vloni v rámci festivalu UNITED. Počinem hodným pozornosti ve worshipovém mainstreamu je třeba The Return, album chválicí kapely Wimberley z Village Church, které je zvukově inspirováno osmdesátými lety. A ohromnou představivost můžeme vidět například v písničkách Johna Marka McMillana.

Kytary netáhnou

Před rokem jsem zmiňoval, že rocková hudba umřela a v podstatě jediné místo, kde se věci hýbou dopředu, jsou tvrdší hudební žánry. Za tím si i nadále stojím, ale i v těchto žánrech nastává stagnace a vyhlídky začínají být taky spíše chmurné. Nevznikají nové kapely a prapor drží v ruce staří harcovníci: Demon Hunter (War/Peace), Norma Jean (AllHail), Skillet (Victorious) anebo Disciple (Love Letter Kill Shot). Nejlepší českou desku natočili Safenat Paneach (SAFENAT PANEACH II), která je nejen vysoce kvalitní, ale taky zároveň jedinou rockovou věcí, kterou křesťané u nás v roce 2019 vydali. V tomto kontextu pak jako zjevení působí deska Liquid Exorcist od kapely Rusty Shipp. Skupina z Nashvillu hraje námořní rock’n’roll — jak kdosi trefně poznamenal. Zní to, jako kdyby se kluci z Nirvany pokoušeli hrát písničky od Beach Boys. No fakt.

Nové tváře generace Z

Naopak nejrůznějších indie kapel a písničkářů je čím dál více. A spoustě z nich ještě ani nebylo 30 let. Je to nejen díky síle streamovacích služeb, ale i umělcům samotným se dnes skrze crowdfunding otevírá více možností, jak získat peníze na natočení vlastního materiálu. Není tak vůbec nouze někoho objevit. Vaší pozornosti z loňských objevů doporučím EP Leaving Shadowland od Seeker & Servant, písničkářku Emily Brimlow anebo mladého producenta WYLD. A můžu dále pokračovat: We Are Leo, Elevation Rhytm, South Of Royal, Tom Read, David Dunn… Nová jména se objevují i u nás — Ben Drápal, Forest Child — a to je moc dobře.

Nejlepší alba 2019

Citizens
Fear / Waking Up to Never Die
Citizens zrají jako víno. Konzistentní pop-rocková deska o strachu a naději. Autorský přetlak kapela vyřešila za pár měsíců vydáním neméně silného EP.

OLY
Luminary / We
Začínající indie kapela z Washingtonu, D. C. má na svém kontě dvě EP, která jsou kombinací zasněné poezie a hip hopu s přesahem do jazzu a ambientu.

Kings Kaleidoscope
Zeal
Experimentální, obsahově provokující, mnohovrstevnaté — prostě a jednoduše zajímavé. A neuvěřitelný nášup po hudební stránce.

Mirours
Mirours
Eponymní debut od manželského páru Jakea a Hilary Owenových je směsicí přímočarého elektro-popu a biblických referencí.

Safenat Paneach
SAFENAT PANEACH II
Básně politického vězně Ivana „Magora“ Jirouse přetavené do soundtracku rockové poezie.

Wildwood Kin
Wildwood Kin
Rodinná kapela dvou sester a sestřenice, které si vás podmaní zejména sehranými vícehlasy.

Josh Garrels
Chrysaline
Atmosférický indie worship od písničkáře s nezaměnitelným hlasem. Meditativní album pro dny, kdy potřebujete odpočinek.

My Epic
Violence
Následovník EP Ultraviolet. Těžké věci v životě člověka a zvuková hradba podlazených kytar.

Switchfoot
Native Tongue
Kalifornská kapela se vrací na scénu s popovou deskou, která je synonymem pro radost z hraní a vůbec z toho být spolu.

Apollo LTD
Out of Body
Splněný sen dvou spolubydlících z vysoké školy, kteří dali dohromady kolekci pozitivních up-beatových tanečních tracků.

Tak, a jsme na konci. Chybí v seznamu něco? Co byste doplnili vy? Nesouhlasíte s něčím? Budu rád za vaše komentáře.

Článek původně vyšel na webu medium.com. Převzato se svolením autora.
Úvodní foto: koláž Marka Moškoře