„Kde mnoho snů, tam samá pomíjivost, samá prázdná slova. Ty se však boj Boha!“ Tímto veršem končí oddílek o mnohomluvnosti před Bohem z knihy Kazatel (Kaz 5,6). Verš naznačuje, že člověk může být mnohomluvný i skrze sny, a to vede k prázdným slovům. Znamená to, že se sny nemáme pracovat, abychom se nedostali do marnosti?
Na začátku se o nás říkalo: „To jsou charismatici, ti neznají Bibli.“ Pak jsme začali organizovat Biblické týdny. Každý večer byl hodinový výklad Bible a přes den semináře – samá Bible. A teď se už o nás někdy mluví jako o lidech Bible. Dnes někteří křesťané odmítají kázání, které trvá déle než půl hodiny.
Než začnu se snoubenci předsvatební přípravu, zavážu je jakousi „předsvatební“ smlouvou: Nejedná se v ní o jejich majetek v případě případného rozchodu, ale po prvním setkání s nimi pokračuji jen tehdy, když mi slíbí, že v dobách krize, do kterých se jejich manželství téměř jistě jednou dostane, vyhledají odpovídající pomoc a nezůstanou v této krizi sami. Zatím mi to všichni slíbili.
Manželství nestačí „přežít“ (to se vlastně, prakticky řečeno, ještě nikomu nepovedlo), je třeba „si ho užít“. Teprve když partnera vnímáme pozitivně a jsme s ním (aspoň někdy) rádi, můžeme ve vztahu růst. Co pro to můžeme prakticky udělat?
Ve Skutcích 1,8 Ježíš svým učedníkům (nám) svěřuje roli svědků. Jestliže mám být jeho svědek, měl bych mít představu o tom, co to znamená. Bohužel to vypadá, že výraz „svědčit“ prošel ve slovníku věřících nemilosrdným procesem převodu do křesťanštiny, kde obyčejná slova dostávají záhadné významy a zahalují se neprostupným závojem tajemství. Rád bych se tedy pokusil připomenout praktický rozměr tohoto slova, který nejlépe vyniká v prostředí soudního líčení.
My, níže podepsaní představitelé a zástupci českých církví sledujeme veřejnou diskusi o manželství. Stále častěji v ní zaznívá pojem „manželství pro všechny“. Protože toto slovní spojení vyvolává různé asociace a zmatky, chceme zde učinit prohlášení o tom, co je manželství a proč je třeba ho chránit.
Někdy kolem mých sedmnácti v mém srdci vzrostl soucit s lidmi v částech světa, kde není dostatek jídla. Současně s tím se ve mně probudil odpor ke konzumnímu stylu života; připadalo mi, že si lidé neváží jídla, jedí hodně nebo spoustu jídla vyhazují. Řekl jsem si, že si nebudu dál žít „jako prase v žitě“, omezím se a budu skromný.
Kdo mě zná, asi ti potvrdí, že jsem trochu perfekcionista. Pro tebe je to možná i celkem fajn, protože díky tomu je v Životě víry méně chyb, než kdybych měl tendenci dělat svou práci spíše šmahem a mít detaily „na háku“, ale tuším, že pro kolegy v redakci (o rodině nemluvě) to asi není vždycky snadné.
Miro Tóth je pastorem už v třetí generaci. Na srdci mu leží především města a vždy hledá „klíč“ k tomu, co lidé v nich potřebují a jak je oslovit. V rozhovoru mluví nejen o zakládání sborů na Slovensku, ale i v Budapešti, a dává nahlédnout i do rodinného života.
Zemřel teolog a spisovatel Timothy Keller (23. 9. 1950 – 19. 5. 2023)