Kde mnoho snů, tam samá pomíjivost?
„Kde mnoho snů, tam samá pomíjivost, samá prázdná slova. Ty se však boj Boha!“ Tímto veršem končí oddílek o mnohomluvnosti před Bohem z knihy Kazatel (Kaz 5,6). Verš naznačuje, že člověk může být mnohomluvný i skrze sny, a to vede k prázdným slovům. Znamená to, že se sny nemáme pracovat, abychom se nedostali do marnosti?