„Vytáhli mě z auta a mlátili obušky po hlavě, zádech i břichu. Křičel jsem na ně, že jsem věřící a že jsem tu jen proto, abych se modlil za Bělorusko. Nevěřili. Sprostě mi nadávali, vyhrožovali a dál mě mlátili,“ popisuje běloruský křesťan Sergej čerstvé zážitky. V úterý 11. srpna jej v Minsku zajaly speciální policejní jednotky, když spolu se dvěma přáteli seděl v autě zaparkovaném na kraji silnice a modlil se za situaci v zemi. V Bělorusku se už druhý týden konají protesty, kterými demonstranti zpochybňují výsledek prezidentských voleb a odmítají prezidenta Alexandra Lukašenka.
Běloruský baptista Sergej se demonstrací neúčastnil, přesto se ale zatčení nevyhnul. Poté, co jej policisté zbili, zabavili mu telefon a zatáhli ho do mikrobusu, kde musel spolu s dalšími zatčenými ležet tváří k zemi. „Tam mě policista začal mučit elektrošoky. Ptal se mě, ke komu patřím, kdo to organizuje. Moje odpovědi mu ale nevyhovovaly,“ uvádí otec sedmi dětí v příspěvku na svém Facebooku.
Mučení doprovázely sprosté nadávky a ponižování. „Kdyby záleželo na mně, všechny bych vás nechal upálit,“ slyšel Sergej prohlásit jednoho z policistů. Poté zadržené naložili do policejního vozu, kde je zavřeli do boxů bez oken a ventilace. Mezi Sergejovými spolucestujícími byl mladý student a muž, který zastavil autem poblíž policistů, aby se zeptal, zda je možné odbočit na vedlejší ulici. „Popadli ho a táhli po asfaltu, čímž mu sedřeli kůži z kolen,“ popisuje běloruský baptista.
Cesta trvala asi dvacet minut. „Přivezli nás na místo obehnané vysokým plotem a ostnatým drátem. S nadávkami nás vyhnali z auta do budovy, která vypadala jako prázdný sklad. Byla tam pouze betonová podlaha a stěny. Postavili nás čelem ke zdi a bylo nám zakázáno mluvit,“ popisuje Serej. „Takto jsme stáli dvě hodiny. Všichni byli vyslýcháni a jejich odpovědi byly zapisovány. Potom nám začali ruce za zády svazovat nějakými dráty,“ dodává.
Nemocnice plná zmlácených lidí
Sergejovi, který který trpí problémy se srdcem, se přitížilo. „Bylo mi opravdu hrozně. Bolelo mě srdce, neměl jsem dost vzduchu. Požádal jsem, aby mi zavolali sanitku,“ popisuje. Ukázalo se, že sanitka už stála připravená u vchodu do budovy. „Přivolaný zdravotnický personál mě rychle vyšetřil a zjistil mi tachykardii, bolest srdce, panický záchvat, křeče, nízký obsah kyslíku, snížené vědomí a znecitlivění končetin. Myslím, že hlavní příčinou mých problémů bylo mučení elektrošoky v oblasti srdce, opakované bití, únava a hrozná žízeň,“ domýšlí si Sergej. Zdravotníci doporučili převoz do nemocnice. „Lékaři v sanitce byli pobouřeni tím, co viděli a co jsme jim řekli. S policií ale nekomunikovali, nesnažili se vězně chránit. Jiní zdravotníci byli lhostejní a sprostě nadávali,“ píše běloruský křesťan.
V nemocnici strávil celkem čtyři hodiny. „Během té doby přivezli mnoho dalších mučených a zraněných lidí. Jeden muž měl na třech místech, kde ho zasáhly gumové náboje, z těla vytrhané kusy masa o velikosti pěsti. Dalšího policie zmlátila obuškem po hlavě, když se vracel z práce – do nemocnice ho přivezli celého od krve. Třetímu tak rozmlátili nos, že nešlo zastavit krvácení, čtvrtý měl zlomenou ruku, pátému vymkli ruku z kloubu, když ho zatahovali do policejního vozu. Šestý měl poraněnou nohu a po celém těle pruhy od ran obušky. Sedmý pod údery obušku do hlavy několikrát ztratil vědomí…“ vyjmenovává Sergej.
Po vyšetření jej propustili se sdělením, že naléhavou hospitalizaci nepotřebuje. „Neměli totiž žádná volná místa. Nemocnice byla plná zraněných a zmlácených lidí,“ vysvětluje. Domů se dostal až kolem čtvrté hodiny ranní. „Po celou tu dobu jsem se neustále modlil k Bohu za lidi, kteří jsou mučeni a biti, za sebe a své bratry. Za naši zemi a za úřady, aby jim Bůh otevřel oči a mluvil k jejich svědomí. Protože to, co se v Bělorusku děje, je absolutní bezpráví a šílenství,“ dodává.
Foto: Andrew Keymaster (Unsplash)