Ricardo Wolf: Bývalý mafián, který vyháněl démony

5
(3)

Do Schniewind-Hausu, areálu sesterské komunity v německém Schönebecku, jsem v dětství jezdíval s rodiči a v létě 2012 jsem tam jel se svojí rodinou. Během týdenního pobytu, kdy se střídal duchovní program s odpočinkem, jsme jednoho podvečera řešili se ženou nějaké osobní záležitosti. Manželka prohlásila, že potřebujeme pomoc někoho dalšího. S tím jsme šli na večerní program, kde jsem poprvé viděl a slyšel muže jménem Ricardo Wolf. Sdílel jsem se s ním také o tom, že navštěvuji romské rodiny. Ricardo jako Rom a bývalý mafián, který ve třiceti letech místo sebevraždy spojil svůj život s Ježíšem, vyjádřil velkou touhu působit také mezi Romy v Čechách – i proto, že v jeho domovských Drážďanech „jich moc není“.

Na podzim 2012 jsem Ricarda pozval na svatbu jeho jmenovce Ríši, který také neměl lehký život. Od té doby Ricardo jezdil na Liberecko častěji a vydával svědectví o svém intenzivním životě s Ježíšem. Nejmocnější částí jeho působení byla osobní služba jednotlivcům, především slova poznání a osvobozování, vymítání démonů. Na jednom shromáždění se jedné sestry zeptal, jestli už byla pokřtěná. Ona už několik let se křtem váhala a tento dotaz pro ni byl rozhodujícím podnětem, aby se konečně nechala pokřtít. Jeden Rom mě jednou uprosil, abych ho zavezl do Drážďan, kde jsme absolvovali hutnou službu jeho vysvobození.

Na konferencích i ve vězení

V roce 2019 mi jeden přítel navrhl, abych doporučil Ricarda vedoucím sboru v Praze. A tak se stalo, že byl pozván na Křesťanskou konferenci, kde sloužil nejen slovem a následujícími modlitbami před pódiem, ale potom ještě několik hodin při osobních setkáních ve vedlejší místnosti. Bylo pro mě nezapomenutelné a duchovně občerstvující být jako překladatel svědkem Božího díla v lidských životech. Při příležitosti Ricardovy návštěvy v Praze vyšel také český překlad jeho autobiografické knihy Pistole na dně Rýna, ve které vzpomíná:

„Pociťoval jsem v srdci prázdnotu, která se ničím z toho nedala zaplnit. Navenek jsem žil, jako by bylo vše skvělé, mé srdce však bylo prázdné a každým dalším hříchem sklíčenější … Jednoho dne jsem se rozhodl, že svůj život ukončím. Neviděl jsem v něm už žádný smysl a mé hříchy mě vytrvale mučily – především ty vůči mé ženě. Měl jsem tu nejlepší manželku, jakou jsem mohl mít, přesto jsem jí ale nebyl věrný. Tato muka mě jednoho dne donutila z celého srdce křičet k Bohu, kterého jsem vůbec neznal: ‚Pokud tam nahoře někde jsi, tak mi teď pomoz! Vezmi to ode mě, pokud to dokážeš! Pak budu žít jen pro tebe! Jinak svůj život ukončím, udělám totéž, co udělal můj otec!‘ Bůh křik mého srdce slyšel…“

Prostřednictvím KMS byla o pár měsíců později zorganizována jeho přednáška ve vězení v Plzni-Borech, kde po Ricardově slovu vstalo na výzvu téměř všech šedesát přítomných mužů. Velmi zasažen byl také náměstek ředitele vězení, který se po setkání a modlitbě v jeho kanceláři zúčastnil celého programu v kapli. Plánovala se další návštěva, která se už ale kvůli covidu neuskutečnila…

Ricardo Wolf (vlevo) ve věznici na Borech

V srpnu 2020 Ricardo přijel na oslavu mých kulatých narozenin, kde se po děkovném shromáždění modlil za několik křesťanů, kteří přijeli z různých koutů ČR. V listopadu 2020, než aby se připojil on-line, přijel raději osobně na setkání, které probíhalo hybridně – někteří byli na shromáždění KS Liberec, jiní akci sledovali po zoomu. Naposledy jsem se s Ricardem setkal v rámci akce Ježíš pro Liberec v srpnu 2021. To bylo jeho první a poslední vystoupení na veřejném prostranství v ČR. 

Ricardo Wolf (vpravo) s autorem článku

V červnu 2022 jsem se účastnil svatby jednoho Roma, za kterého se Wolf vícekrát modlil. A právě tam jsem se dozvěděl pro mě šokující zprávu, že Ricardo odešel ke svému Pánu. Později jsem zjistil, že to bylo už 6. listopadu 2021, údajně v souvislosti s covidem. Bylo mu 58 let.

Ricardo ještě stihl svatbu svého syna Elii, se kterým byl v Praze na Křesťanské konferenci a který pokračuje v jeho práci. Elia Wolf je pastorem romského sboru Family Church v Radebeulu (Saském Radobýlu) nedaleko Drážďan.  

V zármutku nad tím, že už se s Ricardem neuvidím zde na zemi, věřím, že uslyšel „Dobře, služebníku dobrý a věrný“ a raduje se v přítomnosti toho, kterému horlivě sloužil.

Autor: Michal Krchňák
Úvodní foto: Youtube
Další fotografie: archiv M. Krchňáka


Ricardovu knihu můžete zakoupit v e-shopu Nakladatelství KMS

Jak hodnotíte tento příspěvek?

Průměrné hodnocení: 5 / 5. 3

Napsat komentář