Půst, kniha a nečekané setkání

5
(2)

Už to mám rozečtené kdovíjak dlouho, konečně jsem se k té knize zase dostala, po měsících. Je zajímavé přečíst si něco o půstu – biblického a historického. Jedu na angličtinu a ještě před sebou mám 18 minut v tramvaji, to se leccos stihne přečíst. Ach jo… přistupuju přímo dveřmi, u kterých sedí spolužačka. To z toho čtení moc nebude.

„Čau, jak je? Ještě si přepisuju nějaký slovíčka z minula,“ vítá mě Katka.

„Jo, dobrý.“

„Hele,“ Katka se omluvně culí, „nechceš si třeba taky něco přepisovat?“

„To určitě nechci, ale pokud chceš mít klid, ráda si budu číst.“ Super, tak přece jen aspoň pár stránek…

„Hele, co to vlastně čteš?“ nakukuje mi Katka přes rameno.

Ach jo! „No, jmenuje se to Hlad po Bohu. Je to o… no, o půstu.“

„Jó, to je teď děsně moderní. Všichni moji kamarádi to teď taky čtou.“

„No, to asi nebude to samý. Tohle není o hubnutí.“

„Ne? Tak jako na očištění těla, ne? To teď taky letí.“

„To taky ne. Je to půst z lásky k Bohu. Stojíš o něj tak moc a máš ho tak ráda, že se pro něj ráda vzdáš jídla. Je to vlastně vyjádření lásky.“

„To je hezký, to já jsem taky věřící. Ne teda jako křesťan, asi jinak než ty. Ale taky věřím na transcendentno, prostě ho cítím. Něco tu přece musí být. Ale ono je jedno, v co věříš, ne? Hlavně že máš to svoje a jdeš za tím.“

„Mně se teda moc nezdá, že je to jedno. Pointa křesťanství je vztah. Bůh je konkrétní, osobní, a je možné s ním trávit čas, povídat si s ním. Člověk není na život sám, ale je tu Ježíš, který ti pomáhá a vede tě.“

„Jejda, tak to není nic pro mě. Já to beru tak, že zodpovědnost za svůj život má každý sám. Pokud někomu ublížíš, musíš se s tím vyrovnat a mít se ráda i přesto. Pokud někdo ublíží tobě, platí totéž. V životě jde hlavně o lásku, to je pointa všeho a to, k čemu bychom taky všichni měli směřovat. Já myslím, že je to vlastně stejný, i s tím křesťanstvím.“

Jsem zaskočená. To jsem chtěla v dalším kole říct já, že v křesťanství nejde o to, něco dodržovat, ale o lásku. Teď nemám co říct, když mi to vyfoukla! Má, ježkovy zraky, pravdu, to, co popisuje, je křesťanství rozhodně podobné. Něco mi tam ale schází. Co to jen může být? Trapné ticho… Mám to!

„Jo. V křesťanství jde taky o lásku, ale ta nejdůležitější věc v křesťanství je to, že každý z nás udělal něco špatného a zaslouží si za to trest smrti.“

„Počkej… tak to máš pravdu, to je něco úplně jiného. Povídej dál!“

Zdroj: časopis Život víry
Foto: Pexels (Pixabay)

Jak hodnotíte tento příspěvek?

Průměrné hodnocení: 5 / 5. 2

Napsat komentář