Proroctví o Trumpově vítězství: Co americké volby ukazují o církvi

4.7
(13)

Věřím, že Bůh mluví i dnes, věřím v dar proroctví, a jsem za něj vděčný, je-li v církvi dobře používán. Přesto mi vždycky běhá nepříjemný mráz po zádech, když čtu o proroctvích, která se týkají politiky, zvláště pokud předjímají, jak dopadnou nějaké volby. Ne snad proto, že bych si myslel, že jejich výsledek Bůh nemůže prorokům zjevit. Až příliš často ale vidím, že se proroci v těchto věcech mýlí.

Americkým prezidentským volbám předcházel značný počet takových předpovědí: Kat Kerrová z Floridy už v roce 2018 prohlásila, že jí Bůh ukázal výsledky příštích pěti prezidentských voleb. Podle ní nejenže měl Donald Trump zvítězit podruhé, ale jeho viceprezident Mike Pence měl poté vyhrát další dvoje prezidentské volby. „Otec říká: 24 let budeme mít Boha v Bílém domě,“ tvrdila Kerrová.

Naše poznání je částečné

90letý televizní evangelista a komentátor Pat Robertson v říjnu 2020 ve svém pořadu na televizi CBN divákům sdělil, že při modlitbách od Boha přijal, že „Trump nepochybně vyhraje volby“ (a také, že na něj poté začnou útočit Čína, KLDR a Rusko a že proběhnou minimálně dva pokusy o atentát na něj). Lze připomenout i Robertsonovo proroctví (nebo „proroctví“) z roku 2012, kdy oznámil, že zvítězí Mitt Romney – ale pak vyhrál Barack Obama.

To, že Donald Trump v Bílém domě zůstane i v druhém volebním období, předpovídali také Jeremiah Johnson, Charlie Shamp, Kevin Zadai, Tracy Cooke a mnozí další – někteří dokonce i po skončení voleb. I do sekulárních médií pronikla nahrávka Trumpovy duchovní poradkyně Pauly Whiteové, která v době, kdy už bylo zřejmé, že vyhrál Joe Biden, z kazatelny svého sboru City of Destiny Church vyhlašovala, že „slyší zvuk hojného deště, slyší zvuk vítězství“. „Bůh říká: Je to hotovo. Slyším z nebeského velitelství: Vítězství!“ křičela do mikrofonu. Její exaltovaná rytmická proklamace, která trochu připomínala rap, se stala podkladem pro mnoho internetových parodií a remixů. Sledoval jsem je s rozpaky, ba se smutkem, že (vinou nás křesťanů!) opět upadá Boží jméno v porouhání a církev je terčem posměchu. 

Nemyslím si, že bychom měli všechny, kdo „se přeslechli“, rovnou prohlašovat za falešné proroky – stejně jako není nutné toho, kdo se zmýlí ve svém vyučování, hned označovat za falešného učitele. Naše poznání je jen částečné (1K 13,9) a je možné, že přijaté slovo občas subjektivně zkreslili i někteří bibličtí proroci (2S 7,1–13; Sk 21,4.10–13). Platí ovšem, co je psáno v Mojžíšově zákoně: Promluví-li prorok jménem Hospodinovým, a věc se nestane a nesplní, nepromluvil to slovo Hospodin. Opovážlivě je mluvil ten prorok sám; nelekej se toho. (5M 18,22)

Proroctví jako odraz stavu charismatického hnutí

V úvodu jsem zmínil svou ostražitost, pokud jde o politická proroctví. Zdá se totiž, že pokud se prorocky obdarovaní křesťané úzce spojí s některou z politických stran, a zvláště pak s tím, kdo zrovna vládne, hrozí jim, že ve své horlivosti začnou za proroctví opovážlivě vydávat svá přání a preference. Anebo jsou snadnější obětí „zrádného ducha“ – jako se to stalo Sidkijášovi, když prorokoval Achabovi (viz 1Kr 22). 

Podobně vyznívá poselství Rona Cantora, jednoho z vedoucích mesiánského sboru Tiferet Ješua v izraelském Tel Avivu. Cantor v září 2020 vnímal, že mu Bůh říká, že americké volby vyhraje Joe Biden – nikoli proto, že by si to Bůh přál, ale „proto, že církev si z Donalda Trumpa udělala modlu (ne všichni v ní, ale dost na to, aby to Boha hněvalo)“. Podle Cantora se mnozí křesťanští vedoucí svým chováním „začali podobat Trumpovi“. (Obávám se, že toto proroctví je pravé.)

Ať už bylo důvodem cokoli, je zřejmé, že celá ta řada proroctví o znovuzvolení Donalda Trumpa je smutným obrázkem rozkolísanosti současného charismatického hnutí, kde se vedle dobrých věcí vyskytují nekorigované úlety. Nejenže došlo k selhání mnoha prorokujících osobností, ale zjevně v církvi ve velké míře schází i zdravá a dostatečně silná služba rozlišování proroctví a duchů. Jsem přesvědčen, že to tak nemusí zůstat – jen by bylo škoda, kdybychom tento varovný signál přehlédli. Věřím, že pokud budeme usilovat o růst v této zanedbané oblasti, Bůh nám ho dá.

Nenaplněná proroctví a důvěryhodnost církve

Současná situace ukázala ještě něco: Totiž že se mnoha křesťanům nedostává schopnosti sebereflexe. Pokud je mi známo, málokdo z těch, kdo se ve svých proroctvích zmýlili, posléze svou chybu uznal a veřejně se za ni omluvil. Tomu nerozumím. Postavit se k věci poctivě a zpříma by bylo uzdravující pro ně i pro církev jako celek.

V této souvislosti lze zmínit Chrise Valottona, jednoho z vedoucích vlivného megasboru Bethel v Reddingu. Také on prorokoval Trumpovo vítězství; slouží mu ovšem ke cti, že po volbách na svém facebookovém účtu zveřejnil video, kde pokorně přiznal: „Mýlil jsem se. Přijímám za to plnou zodpovědnost. Není pro to omluva. … Podkopává to … (naši) důvěryhodnost.“ Valotton vystihl důležitou věc: Důvěryhodnost církve (a prorocké služby) je něco, co se těžko získává, ale snadno ztrácí. 

Na závěr ocituji Craiga Keenera, profesora biblických studií na Asbury Theological Seminary: „Jako charismatický křesťan jsem rád, když vidím, že se proroctví naplňují. Ale proroctví je nutné rozsuzovat. Pokud je to možné, tak před jejich zveřejněním. A pokud to nejde jinak, potom.“ 

Text: Tomáš Coufal 
Úvodní fotografie: Jacob Morrison (Unsplash)


Život víry: Být v síti a nezaplést se

Převzato z lednového čísla mezidenominačního časopisu Život víry. V něm najdete také rozhovor s Janem Kuklínkem z Křesťanské akademie mladých o tom, jak ve svém životě spojuje nadšení pro informační technologie a učitelství, i o tom, jak bojoval s rakovinou a vyhořením.

Číslo se zabývá tématem médií a příležitostmi i nebezpečími, která nám přináší digitální doba. V příspěvcích se nad tím zamýšlejí Dave Patty, Tomáš Coufal a Marek Bužga. V časopise dále najdete úvodník Dity Frantíkové o tom, jak jsou na tom naše společenství v otázce rasismu, a ohlédnutí Pavla Hoška za prezidentskými volbami v USA.

Tipy, jak se připravit na misii, přináší misionářka Markéta a nad dopady pandemie na naše vztahy se zamýšlí Pavel Raus. Nechybí ani virtuální rozhovor Jaroslava Plevy s vůdčí osobností velšského probuzení Evanem. J. Robertsem nebo recenze na knihu Roberta Bella „Láska vítězí“ od Veroniky Tiché.

Časopis Život víry si můžete přečíst v papírové i elektronické verzi nebo si lze všechny hlavní články poslechnout jako audio nahrávku. Více na www.zivotviry.cz.


Líbil se vám článek? Dává vám Svět víry smysl a rádi se sem vracíte? Budeme rádi, když náš projekt podpoříte. I malá částka se počítá.


Jak hodnotíte tento příspěvek?

Průměrné hodnocení: 4.7 / 5. 13

Napsat komentář