Konečně rozumný prezident, který se nebojí říct, co si myslí, nebo člověk, který podněcuje nenávist a v americké politice působí nenávratné škody? Kontroverzní postava Donalda Trumpa už řadu let vzbuzuje rozporuplné emoce nejen ve Spojených státech. Měl by Trump zůstat americkým prezidentem i pro další funkční období? Přinášíme dva různé názory křesťanů Petra Hrdiny a Jana Hanniga na to, jak by měly dopadnout napjatě očekávané listopadové volby.
O trumfu jménem Donald (Petr Hrdina)
Když v roce 2015 Donald Trump ohlásil kandidaturu na prezidentský úřad a v primárkách získal republikánskou nominaci, byl jsem překvapený. Ten člověk se mi vůbec nelíbil. Jeho projev mne iritoval a netušil jsem, proč nevybrali některého z těch jiných skvělých mužů, kteří o úřad měli zájem.
Donald Trump si nebere servítky a spontánně říká, jak věci vidí. Rád je středem pozornosti a užívá si i kontroverze. Naproti tomu média vynikají v disciplíně vzít zdánlivě nabubřelou nebo pohoršující větu, vystřihnout ji a bez kontextu doplnit pohrdavým a zlehčujícím komentářem podle novinářovy hodnotové a politické orientace nebo morálního kodexu. Když jsem ale poslouchal původní záznamy prezidentových vystoupení, mé pohoršení postupně nahradily sympatie. To, co říká, není prázdné, a na způsob projevu jsem si zvykl. Už mne nedráždí. Dal jsem si práci, abych zjistil, jaké praktické kroky administrativa prezidenta Trumpa vlastně dělá, a získal tak dojem, že je pro Spojené státy dost důležitý. Takový, jaký je, a možná právě takový, jaký je.
Ocenění a motivace
Pozoruhodným rysem je Trumpova schopnost oceňovat a pozdvihovat. Sledoval jsem jeho pracovní vystoupení v různých komisích a některé tematické projevy. Vždycky oceňoval práci a úspěchy svých kolegů, podporoval je. Při tiskových konferencích byl, navzdory útočným otázkám, také často velmi pozitivní, dával naději. Donald Trump nezhoršil ani míru násilí nebo rasizmu v americké společnosti. Naopak, pozitivně reagoval na problém policejní brutality a uvedl v platnost lepší standardy policejní práce – alespoň na federální úrovni, kde mohl uplatnit své kompetence. Nastavil také kritéria, která umožňují nabírání zaměstnanců do státní správy na základě jejich schopností a kvalit, nikoli podle prestiže dosaženého vzdělání.
Respektování hranic
Mnohé, co se nám na Spojených státech nelíbí, se prakticky nemění, ať vládne, kdo vládne. Příkladem může být ochrana hranic. Považuji za pravděpodobné, že nejde o nová pravidla, která by neplatila již za Obamovy administrativy. Trumpova administrativa má ale větší vůli tato pravidla vynucovat. Spojené státy jsou mocnost a dovedou problémy řešit s velkou razancí. Je to tedy Donald Trump, kdo svým příkladem a kroky podněcuje násilí? Nebo se násilí objevuje, protože svým jednáním a rozhodováním staví hranice například nelegální migraci? Podobně i přesun ambasády do Jeruzaléma není krok, který by současný prezident inicioval. Jen nepodepsal zákon, který by uskutečnění tohoto již dávného zákonného rozhodnutí znovu zabránil.
Události ve Spojených státech podle mě nejsou tak přímočaře jednoduché, jak se může zdát. Kamala Harris tvrdí, že Trump neprezentuje hodnoty amerických občanů. Ano, Spojené státy jsou hodnotově rozdělené. Není však možné považovat Trumpovy hodnoty za ideologii nepřátelskou americkým obyvatelům, zatímco hodnoty Joea Bidena za eticky správné a občanům prospěšné. Ale právě taková je ve své podstatě rétorika médií. Opakované tvrzení se však nestává pravdou. Příroda není homofobní ani rasistická. Přesto se vytrvale rodí lidé s ženským nebo mužským pohlavím, lidem děti stejné barvy pleti. Jako pozorovateli se mi zdá, že v této věci je současný prezident trumfem pro ty, kdo nestojí o rebelii proti přírodě a hranicím, které životu člověka dává.
Hodnotová stálost
Donald Trump má vlastní, dlouhodobě stálé názory a hodnoty. Vystupuje dobře připraven, hovoří často spatra, hodnoty, které hájí, hájí podle mne z vlastního přesvědčení. Už mnoho let před svou kandidaturou vyjadřoval odmítavý postoj k ekonomické závislosti na Číně. Pokud mohu soudit, v rámci obchodního vyjednávání ho také uvedl do praxe.
Donald Trump svou přímočarostí a tím, že se nepřizpůsobuje stále důraznějšímu úsilí změnit paradigma společenské smlouvy západního světa, udržuje nebo otevírá prostor pro aktivity, které jsou důležité pro právo na život. Je možné, že klíčovým důvodem, proč se Donald Trump stal prezidentem a proč by jím měl zůstat i po další čtyři roky, je zásadní obrat v přístupu k ochraně nenarozeného života.
Podpora Izraele
K zahraniční politice má Donald Trump jistě velmi neortodoxní přístup. Lidé se znalostí Blízkého východu uznávají, že vliv na podporu a ochranu Izraele, který je důsledkem skrytých kroků Trumpovy administrativy, je mnohem větší než u jeho předchůdců. To ovšem neznamená, že na Blízkém východě vůbec lze dosáhnout trvalého řešení bez zásadní názorové a hodnotové proměny Palestinců a okolních arabských národů. Zejména Palestinci jsou tak nesmiřitelní, že Donald Trump asi nenajde klíč k jejich srdci. Pokud najde cestu k jejich rozumu, případně k jejich peněžence, a přivede je do smířlivé spolupráce s Izraelem v oboustranně stabilních podmínkách, zaslouží si tím Nobelovu cenu míru. Klíč k srdci Palestinců však může najít církev. Současné dění kolem Izraele dává novou naději a prostor modlit se s vírou, aby se Boží vláda projevila i v této oblasti
Hra o trůny
Nejsem obdivovatelem Spojených států a nelíbí se mi vše, co se v Americe děje. Teprve se učím nevnímat to černobíle. Současný americký prezident se ale pravidelně zastává svobody slova, Izraele a postavení církví ve společnosti. V OSN promluvil o nutnosti ochrany pronásledovaných křesťanů, v mezinárodní politice i ekonomických smlouvách vyjednává proti negativním globalizačním trendům. Lze předpokládat, že v tom bude pokračovat. To je pro mne lepší perspektiva než stále rostoucí vliv nedemokratické Číny, která se netají ambicí Spojené státy v jejich světové roli nahradit.
Předvolební pláč (Jan Hannig)
„Awaken my soul, come awake,” zpívá se v jedné křesťanské písničce. Spojené státy prožívají v dnešní době velká traumata: přes dvě stě tisíc nových hrobů, COVID na úmrtním listu; Breonna Taylor, George Floyd, Elijah Mcclain, Dion Johnson a další zavražděni rukou, která měla pomáhat a chránit; děti v klecích vytržené z náručí rodičů, kteří nejsou k nalezení.
Prezident na fotce s vypůjčenou Biblí před kostelem a smrad chemické zbraně použité na rozehnání demonstrantů. Prezident vidící mezi neonacisty pochodující s loučemi a vlajkami KKK dobré lidi. Prezident a davy skandující „Lock her up!“ o protivnících minulých a současných. Prezident a jeho hotely vydělávající na státních návštěvách. Prezident opakující „I am immune!“ zatímco davy kolem něj šíří virus. Prezident, který lže na kameru a pak po pár dnech tvrdí, že nic takového neřekl. Prezident, který se stará jen sám o sebe.
Na začátku října jsem opakovaně poslouchal dvě křesťanské písničky na YouTube. Před každým přehráním jsem musel shlédnout hořící domy, spálenou zem a hordy násilníků. Poselství reklam bylo jasné: „Jen znovuzvolení prezidenta tě ochrání od černých chuligánů.“
Bílí evangelikálové jsou mezi nejvěrnějšími stoupenci „novodobého krále Davida“, jak ho někteří nazývají. Desetiletí politických zápasů o sochy Deseti přikázání, vánoční pozdravy, tradiční manželství, sexuální výchova a potraty – to vše nás naučilo používat Machiavelliho metody. To, že Kristovo království není z tohoto světa, je už jen tichá vzpomínka. Nemravný prezident vypadá jako odpověď na modlitby.
Dle posledních průzkumů se zdá, že Američané v testu demokracie obstojí. Prezidentova šance na znovuzvolení je podobná pravděpodobnosti prohry v ruské ruletě s jednou kulkou. Bojím se ale, jak naše hříchy ovlivní budoucnost Církve. Kriste smiluj se!
Foto: Nik Shuliahin a Charles Deluvio (Unsplash)
První článek od Petra Hrdiny je naprosto věcný, vyrovnaný, solidní – jde vidět, že jde o výsledek hlubších porovnání.
Naproti tomu článek (spíše fejeton?) od Jana Hanninga mě přijde jako ukázkový příklad reklamy, manipulace dojmů. Pomocí krátkých hesel, výkřiků a vytržených situací má nabudit žádaný dojem čtenáře (ó, jaká hrůza je ten Trump). Ukázka, jak to dělají i většinová americká média…