Miro Tóth je pastorem už v třetí generaci. Na srdci mu leží především města a vždy hledá „klíč“ k tomu, co lidé v nich potřebují a jak je oslovit. V rozhovoru mluví nejen o zakládání sborů na Slovensku, ale i v Budapešti, a dává nahlédnout i do rodinného života.
Na svatodušní neděli 28. 5. se v Betlémské kapli v Praze konal Národní den modliteb. Shromáždilo se téměř 600 křesťanů z většiny českých církví ke společným modlitbám za nové vylití Ducha svatého na českou zemi a k tomu, aby vyjádřili svoji jednotu před Bohem.
Zemřel teolog a spisovatel Timothy Keller (23. 9. 1950 – 19. 5. 2023)
Téměř mládežnický název 35. Křesťanské konference má ukazovat k osvěžujícímu proudění Ducha svatého, kterému je trojdenní konference na samém počátku prázdnin věnována. Jejími hlavními tematickými okruhy jsou duchovní dary, misie a vyhoření.
Osvobozená města a vesnice mají svoji samosprávu a úřady vědí, kde kdo bydlí. Obcházíme adresy, zdravím se s lidmi a říkám jim, že budu zpívat. A oni říkají: „Jo, jdeme taky.“ Lidé jsou velmi unavení, ani nevím, jak to popsat. V televizi vidíte, co se děje, ale přímo na místě je to strašlivé. Když tudy projíždíte, nejde neplakat.
„…Seminář „Důvěra silnější než úzkost“ přinesl na pozadí Ježíšova zápasu v Getsemane osm zastavení, jak k úzkosti přistupovat. Mimo jiné zde zaznělo, že „úzkost nevylučuje víru a víra nevylučuje úzkost“. Řešení přináší hledání vztahu – se sebou, s Bohem, s druhými lidmi. Na odpolední seminář „Dobrodružná cesta k odpuštění“ Dalimil Staněk ženy vyzbrojil pracovními listy doplněnými obrazy deseti různých míst v krajině – např. místo křivdy, rozcestník rozhodnutí, pustina důsledků, hora nadhledu, zahrada odpuštění.“
Modlitební skupinky mohou být skvělým způsobem, jak kolegové mohou sdílet svou víru a přimlouvat se za ostatní kolegy. Za svou pracovní kariéru jsem se v obou firmách, kde jsem pracoval, potkával s kolegy jednou týdně na modlitební půlhodinku před začátkem práce. Pátek byl ideální.
Současné Křesťanské konference jsou sice svou účastí na přibližně pětinovém počtu těch v minulosti největších, ale stále jsou jedinečné svou atmosférou. Scházejí se na nich lidé, kterým jde o spolupráci, počítají s jednáním Ducha svatého a počítají s celkem církve, s univerzálním Kristovým tělem. Ať už jsou na akci poprvé, nebo třeba podvacáté, něco z této jedinečné atmosféry nasají.
„Ty jo, to bych teda neměla odvahu, rande naslepo…“ Tak aby bylo jasno, na rande naslepo bych v životě nešla, nejsem blbá…! To přece není žádné rande, jen se jdu podívat, s kým jsem si to včera celý den psala. Rande, a ještě s nějakým cizím klukem! Ani náhodou!
„Vzbudili jsme se v šest ráno, volala nám sousedka: „Vstávejte, je válka.“ Spím tvrdě, takže jsem výbuchy neslyšel. Naše čtvrť v Kyjevě se nachází směrem k Buči, což je vlastně předměstí Kyjeva. Je těžké popsat, co jsem cítil.“