První květnový víkend se do Škrdlovic na Vysočině sjela necelá padesátka žen z různých míst a sborů v republice, aby do svých životů načerpaly nové síly, povzbuzení a inspiraci. Akce s názvem Nové nadechnutí pořádaná Křesťanskou misijní společností už popáté nabídla ženám možnost vybočit z všedního života a povinností a trochu se nadechnout – uprostřed krásné přírody, ve vzájemném společenství, a především v setkání s Bohem.
„K organizaci jsem přistupovala s určitými obavami. Všeobecná menší návštěvnost v období po covidu není dobrým východiskem pro konání jakékoliv akce, natožpak pobytové, kdy jsou náklady pro účastníky vyšší,“ svěřila se vedoucí kanceláře KMS Milena Černá s obavami ohledně uspořádání víkendového pobytu po čtyřleté pauze.
Letošního téma znělo „Cesta životem“. Během úvodního večera pozvala Lubomíra Šťastná (KS Kutná Hora) účastnice na „pouštní trip“. Připomněla, že stejně jako se Izraelci při putování z Egypta utábořili v oáze Élim (kde se jinak „nic důležitého nestalo“), i my občas potřebujeme „složit zavazadla a odpočinout si. Když totiž v životě mineme místa odpočinutí, může to být smrtelné“. Na příbězích z vlastního života, kdy Pán Bůh zázračně jednal – ať už šlo o početí dětí, nebo o krvácení do mozku, povzbudila posluchačky k modlitbám za věci, které zdánlivě nemají řešení. „Mana byla řešení, které do té doby také neexistovalo.“ S humorem sobě vlastním mluvila Luba Šťastná následující den o tématu „Když děti vyletí z hnízda“ a poukázala na to, že „duchovní důchod neexistuje a Bůh si nás chce používat vždycky“.
Nabitý sobotní program nabídl dva semináře Dalimila Staňka (CB Zlín). V obou se nezapřely jeho profese kazatele a psychologa: Propojovaly biblické poselství s psychologickými poznatky. Seminář „Důvěra silnější než úzkost“ přinesl na pozadí Ježíšova zápasu v Getsemane osm zastavení, jak k úzkosti přistupovat. Mimo jiné zde zaznělo, že „úzkost nevylučuje víru a víra nevylučuje úzkost“. Řešení přináší hledání vztahu – se sebou, s Bohem, s druhými lidmi. Na odpolední seminář „Dobrodružná cesta k odpuštění“ Dalimil Staněk ženy vyzbrojil pracovními listy doplněnými obrazy deseti různých míst v krajině – např. místo křivdy, rozcestník rozhodnutí, pustina důsledků, hora nadhledu, zahrada odpuštění. Účastnice byly vyzvány, aby si vybavily nějakou křivdu, která se jim v minulosti stala, a s ní pracovaly na jednotlivých úsecích cesty a odpovídaly si na otázky v pracovních listech. Seminář tak nezůstal jen v rovině teorie; na konkrétním příkladu ze svého života si mohla každá žena projít jednotlivé fáze na cestě k odpuštění.
Program byl prokládán bloky chval, kterými provázeli kytarista Jan Knížek a Robert Střihavka s violou, na sobotní ráno se k nim přidali ještě Libor a Magda Orlovi. Čas společného uctívání Boha patřil k nádherným momentům víkendu. Ženy svým nasazením a zvučnými čistými hlasy smazaly rozdíl mezi těmi, kteří stáli za mikrofony, a lidmi v sále a vytvořily spontánní pěvecký sbor.
Volný čas mohly účastnice využít k procházkám, rozhovorům, pro zájemkyně byl připraven také kreativní workshop zaměřený na krasopsaní a malování akvarelovými brushpeny.
Trojici řečníků doplnila Ludmila Matušková z Rádia 7 (AC CityHouse Brno). Během sobotního večera nabídla ženám duchovní „wellness“ s trojsložkovou kúrou „milost, pravda a čas“. Mluvila o potřebě vybalancovat ve svém životě milost, aby se nestala bezbřehou, a pravdu, aby se nestala ubíjející. Nedělní dopoledne pozvala ženy do příběhu biblické Míkal, v jejímž životě lze vypozorovat křižovatky rozhodnutí, které ji postupně dovedly k hořkosti a neplodnosti. Závěrečná promluva tak uzavřela nejen celý víkend, ale také důraz, který opakovaně v uplynulých dnech zazníval: O tom, jaké ovoce poneseme ve stáří, se rozhoduje už teď: Na události a překážky na své životní cestě můžeme reagovat s pocitem nároku a křivdy, nebo hledat důvody k vděčnosti a spoléhat na to, že nás Bůh miluje za všech okolností a je tím, kdo bude mít poslední (vítězné) slovo.
„S výsledkem akce jsem spokojená, předběžný odhad účasti se téměř beze zbytku naplnil. Všechny promluvy předčily mé očekávání – a to jsem neočekávala málo – a chvály byly vynikající, “ hodnotila Milena Černá. „Obohatily mne zejména duchovni promluvy, do kterých řečníci otiskli svá srdce a osobní životní zkušenosti,” doplnila jedna z účastnic Mirka Koláčková.
Své dojmy ze setkání shrnula také Ludmila Matušková: „I když já sama pro své osobní nadechnutí nejčastěji potřebuji ticho a samotu, tady jsem vnímala, jak k nadechnutí může dojít i tam, kde s láskou nasloucháš příběhu někoho jiného, komu se možná ,kyslíku‘ dostává ještě méně než tobě. Je to víc než ,skupinová terapie‘, je to hojivé společenství lidí, kteří svou sílu hledají u Pána.“
Autor: Kateřina Coufalová
Foto: Becca Tapert (Unsplash)