Mohla list Židům napsat žena?

5
(8)

O tom, že byla do Bible pojata literární díla žen, není pochyb. V Exodu 15,21 je zapsán text či spíše jen malá část textu písně, kterou složila Mirjam, sestra Mojžíše. Starozákonní Chana a novozákonní Marie jsou autorky spřízněných modliteb, které ukazují k Mesiáši a k Božímu království. Ale že by žena mohla napsat celý biblický spis? U knih Nového zákona autory vesměs známe, až na list Židům.

V Kralické Bibli čteme, že jeho autorem je Pavel, ale, na rozdíl od všech ostatních Pavlových epištol, to zde není uvedeno. Existuje i druhý závažný argumentem proti Pavlovu autorství: píše se tam, že naše záchrana „má svůj původ v tom, co říkal Pán, a byla nám potvrzena těmi, kteří to slyšeli.“ (Židům 2,3–4) Takhle by Pavel nepsal, protože s Kristem prožil intenzivní osobní setkání. Kromě toho má list Židům zřejmě nejkvalitnější řečtinu ze všech novozákonních knih, bohatší než evangelia i epištoly, o Zjevení nemluvě, což je ovšem jen podpůrný argument.

Podle Tertulliana je autorem listu Židům Barnabáš, Luther a další zase zastávali názor, že ho napsal Apollo. Zde ale vyvstává otázka, proč by se k jeho autorství v textu nepřihlásili, na rozdíl od všech ostatních autorů novozákonních listů. Mimi Haddadová přišla s domněnkou, že epištola není podepsaná proto, že její autorkou je žena – Priscilla.

Priscilla a Akvila

S Priscillou (což je zdrobnělina od Prisky – „vážená, ctihodná“, takže autor Skutků Lukáš o ní píše důvěrně jako třeba o Růžence, nikoli Růženě) se spolu s jejím manželem Akvilou setkáváme po jejich odchodu z Říma v Korintu (židé z Říma byli císařem Claudiem vyhnáni v roce 49–50). Asi rok na to se tam s nimi setkává Pavel a začíná k nim chodit do práce, protože měl stejné řemeslo jako oni, výrobu stanů. V roce 52 oba manželé následují Pavla do Efezu. Tam se ti dva věnují Apollovi, Židu, který věřil v Krista, ale který potřeboval upevnit základy víry. Později byli součástí římského sboru, vedli tam církev ve svém domě (Římanům 16,3+5). Není důvod nepředpokládat, že ji založili. Protože Apollo vynikal jako učitel, je zřejmé, že služba Akvily a Priscilly byla úspěšná. 

Napsal jsem: „Akvily a Priscilly“, ale Lukáš má jejich pořadí obráceně, a to nejen na tomto místě. Ve čtyřech ze šesti novozákonních zmínek o manželích, a to speciálně tam, kde jde o jejich službu, Priscilla je uváděna jako první. Z toho jednoznačně plyne, že když spolu s Akvilou sloužili, měla apoštolem potvrzované vůdčí postavení. V pozdějších rukopisech bylo toto porušení dobových zvyklostí často „opravováno“, ale o tom, jak to Lukáš a Pavel (dvakrát jsou oba manželé zmíněni mezi pozdravovanými v Pavlových listech) napsali původně, není pochyb.

Autorita učení

Autor listu Židům měl k Pavlovi blízko. Na konci své epištoly píše: „Vězte, že bratr Timoteus je již propuštěn. Přijde-li brzo, uvidím vás s ním.“ Timoteus byl v Pavlově týmu, jehož součástí byli mimo jiné i Akvila a Priska. Autor listu Židům tlumočí pozdrav italských křesťanů, což zase nepřímo ukazuje k našim manželům.

Se zajímavým argumentem pro Priscillino autorství přišla Haddadová. I tam, kde by to bylo na místě, se v listu nemluví o chrámu, ale o stánku. Je možné, že autor nikdy nenavštívil Jeruzalém a jeho představa o místě židovského kultu byla spojena se svatyní. Dokonce v tom mohlo hrát roli i autorovo či autorčino řemeslo, protože se ke stanové svatyni, jak je dvakrát podrobně popsána v Exodu, mohly vázat asociace zhotovovatelky stanů.

Není pochyb, že adresáti listu věděli, kdo jim píše, protože je prosí, aby se za něj, vlastně za ně, modlili. Zvláštní je střídání jednotného a množného čísla, když autor naráží na sebe: „Modlete se za nás… Tím vás však vyzývám, abyste to činili, abych se k vám brzo dostal/dostala zpátky.“ (Židům 13,18+19)

Nelze vyloučit, že začátek dopisu obsahoval informaci, kdo komu píše, jako to u novozákonních epištol bylo obvyklé, ale že tento úvod opisovač radši vynechal, a možná právě proto, že autorkou listu byla žena. Vzhledem k panujícím kulturním stereotypům to totiž mohlo výrazně snížit autoritu předávaného učení. Na otázku z nadpisu článku lze tedy jednoznačně odpovědět kladně: Ano, list Židům mohla napsat žena. Jestli ho ale opravdu napsala Priscilla, se tady na zemi už asi nedozvíme.

Úvodní foto: Priscilla Du Preez (Unsplash)


Líbil se vám článek? Dává vám Svět víry smysl
a rádi se sem vracíte? Budeme rádi, když náš projekt podpoříte. I malá částka se počítá.


Jak hodnotíte tento příspěvek?

Průměrné hodnocení: 5 / 5. 8

Napsat komentář