Nedal jsem se odradit internetovými poznámkami některých křesťanů jako „démonstrace“ nebo „Ú-letná“ a na Letnou jsem se v sobotu 16. listopadu vypravil. Moc se mi tam ale nechtělo. Bral jsem to více méně jako svou občanskou povinnost. Demonstrace na Letné v červnu byla dlouhá a nudná, teď to naštěstí odsýpalo. Měl jsem pocit, že si Mára Prchal potřeboval trochu přivydělat, a tak organizátorům z hnutí Milion chvilek pro demokracii poskytl pár dobrých rad. :o)
Proč občanská povinnost? Protože od chvíle, kdy jsem v knížce Andreje Babiše, kterou rozdával před minulými volbami do parlamentu, četl, že chce změnit náš volební zákon, zůstávám zneklidněn. Nejsem student politologie, ale je mi jasné, že takhle měnit pravidla hry není jen tak. Nedovedu si to vysvětlit jinak, než že se pan Babiš snaží koncentrovat moc, a to by ani nemusel vlastnit média nebo být kritizován za změnu ministra spravedlnosti.
Ubylo negativního
Protesty pro protest nemám rád, a na demonstraci v létě toho protestování bylo dost a dost. Když jsem teď stál spolu se čtvrtmilionem dalších účastníků na písku pláně, moje radost z toho, že toho negativního hodně ubylo, postupně rostla. Když moderátor Mikuláš Minář říkal, že pan Babiš odmítl jeho pozvání k debatě v televizi, dav skandoval: „Je-to-srab! Je-to-srab!“ Z toho, co jsem slyšel nebo četl na transparentech, to bylo to nejostřejší.
Tuhle sobotu bylo o hodně míň vstupů než před půl rokem a na rozdíl od těch minulých tam podle mě nebyl žádný propadák. Slameři Ondřej Hrabal a Filipič vyštěkávali svou netradiční, tentokrát politickou poezii. Starostka Škvorce Martina Vodičková vyprávěla, jak se do jejího městyse vrátily zdravé sousedské vztahy. Předseda Asociace českých zemědělců Jaroslav Šebek doložil, že sedláci nejsou „pražská kavárna“ třeba tím, že přijeli na traktorech.
Minář představil e-petici „Co chceme“, kterou jen během neděle a pondělí podepsalo přes 100 000 lidí. Petice je pozitivní, ale dost obecná. Kromě toho vyzval premiéra Babiše k tomu, aby odstranil střet svých a státních zájmů, nebo aby do konce roku odstoupil. Vysvětloval, co můžeme udělat pro to, aby česká demokracie zůstala zdravá. Vyzval tři generace (mladé, rodiče malých dětí a rodiče dospělých dětí), aby vstupovaly do politiky.
Co kdyby fakt odstoupil?
Mozaika lidí i názorů mě bavila, ale nemá cenu se rozpisovat o tom, o čem asi stejně víte. Na úplný závěr předzpěvoval Dan Bárta českou hymnu. Dojemné. Jen zapalování svíček se moc nevydařilo, přestože se už smrákalo. Lidé asi měli strach, že jim někdo zezadu podpálí péřovku.
Zaujalo mě, že oba moderátoři, Mikuláš Minář a Benjamin Roll, studují teologii. Kromě pozvání biskupa Malého, který mimochodem (jak se dalo předpokládat), nic moc křesťanského nepověděl, nešlo přímou návaznost na víru najít. Ani trochu mi to nevadilo. Do lidí, kteří nevědí, že jediná šance Česka je v modlitbě, se evangelium nedá masově nahustit.
Odcházel jsem vděčný, že demonstrace nebyla agresivní ani negativní, ale s neodbytnou otázkou, co by se stalo, kdyby pan premiér Babiš v nějakém pohnutí mysli k 31. prosinci opravdu odstoupil. Bojím se, že by to problémy naší nemocné společnosti nevyřešilo ani v nejmenším. Budeme muset nejméně pět, možná deset let počkat, až se zapojí mladí, kteří na výzvu pana Mináře vstoupí do politiky.
Foto k článku: Jan Merula
Potíž u těch dvou teologů je v tom, jakou teologii studují. V případě pana Rolla je to taková, která ho vede k podpoře LGBT.
Žijeme v demokracii tedy je normální jít na jakoukoliv demonstraci… o tom je svoboda. Normální ale není si v demokracii něco vynucovat nebo dávat ultimáta. Máme co 4 roky demokratické volby. Pak je ještě možnost přímá demokracie tak jak tomu je ve Švýcarsku.