Mariánský sloup: jen hromada kamení, nebo důležitý symbol?

4.7
(17)

Spor o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze dělá církvím před veřejností špatnou reklamu. Dlouholetý zápas o to, aby se replika před sto lety zničené památky vrátila na původní místo, pokračoval ve čtvrtek 23. ledna na zasedání magistrátu hlavního města Prahy, který měl rozhodnout o tom, zda se sloup na Staroměstské náměstí vrátí. Tyto schůze (na té čtvrteční jsem seděl skoro šest hodin) nemám rád, a přesto se jich účastním řadu let. Pokaždé tam zazní desítky projevů k tématu, často nabitých demagogií či nenávistí (a to na obou stranách).

O co vlastně běží? Vždyť jde jen o šedesát tun kamení, tak proč tolik emocí? Pokud platí, že v demokracii vládnou menšiny, o mariánském sloupu to platí naplno. Po pádu komunismu vznikla Společnost pro obnovu sloupu. Většina členů Společnosti pro obnovu chce, aby byl sloup vztyčen jako odprošení Panny Marie za jeho zboření. Jak napsala jedna z jejích členek, když nebude sloup obnoven, přijde na Prahu násilí a válka a stane se, že dojde k prořezávání krků evangelíků i ostatních lidí.

Historikové: Je to banální atrakce

Proti postavení sloupu svědčí mnoho věcí. Grémium 24 kunsthistoriků z Ústavu dějin umění Akademie věd před půl rokem napsalo pražskému primátorovi a zastupitelům, že replika památky není kvalitní: „Pokud by se instalovala, stala by se jen zcela nevěrohodnou, banální atrakcí.“ Jsou mezi nimi velmi známí odborníci.

Národní památkový ústav požaduje, aby nebyl obnoven jen sloup se sochou Marie, ale také se čtyřmi sousošími andělů. Ta ovšem nejsou hotová a jejich provedení je v nedohlednu. Četné hlasy odborníků i veřejnosti, například Křesťanské misijní společnosti, upozorňují na to, že není logické obnovovat sloup, když není řešen celý prostor Staroměstského náměstí narušený zničením jeho západní fronty na konci války. Jiné hlasy upozorňují, že na náměstí chybí vodní prvek, který by byl mnohem praktičtější než sloup.

Mnohým navíc vadí, že sloup byl postaven jako výraz vítězství habsburského absolutismu nad demokratičtějším a spravedlivějším českým stavovským státem a jako projev agresivní katolické protireformace. Byla to tedy oslava poroby českého národa.

Mariánský sloup na fotografii Jindřicha Eckerta z přelomu 19. a 20. století (zdroj: wikipedia)

Ani katolíci nejsou zajedno

Proti obnově sloupu existují i náboženské důvody. Jeden ze čtveřice zmíněných andělů bodá do ďábla, který znázorňuje protestantismus. Přesto však zastánci obnovy sloupu, třeba pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, tvrdí, že by obnova sloupu byla symbolem smíření. O takové smíření však protestanté nestojí. Odmítlo to minimálně sedm českých protestantských církví, které jsou sdruženy v Ekumenické radě církví.

S obnovou sloupu nesouhlasí ani mnozí římští katolíci. Minulý pražský arcibiskup Miloslav Vlk k tomu pro ČTK uvedl: „Domnívám se, že dnes není vhodná doba ke stavění či obnovování sloupů. Úsilí o obnovu sloupu nebere dosti na zřetel naši současnou situaci a může vyvolávat dojem společenské netolerantnosti a činit nevěrohodnou naši ochotu sloužit druhým. Nechceme rovněž vytvářet dojem konkurence na poli ekumenismu.“

Vynikající investigativní článek o zákulisní práci pana kardinála Duky na radnici Prahy 1 přinesl katolický Christnet. Vyplývá z něj, že Duka starostu Lomeckého k podpoře obnovy sloupu přesvědčil na základě nepravdivých argumentů.

Úřední dokumenty umožňující obnovu sloupu, které vznikaly od roku 2013 na radnici Prahy 1, mají řadu právních nedostatků. Spor je tak složitý, že kdo se tím podrobně nezabýval, těžko může porozumět, o co jde, a v krátkém článku pro web se rozepsat nemohu.

Stržený sloup v roce 1918 (zdroj: wikipedia)

Schváleno těsnou většinou

Ve čtvrtek 23. ledna došlo na magistrátu k výraznému posunu k tomu, aby replika barokní sochy Marie Immaculaty stanula opět na vrcholu sloupu – snad právě v roce 400. výročí bitvy na Bílé hoře, v jejímž důsledku byl sloup vybudován. Precizní lobbování Společnosti pro obnovu sloupu slavilo úspěch. Jan Wolf pro ni dlouhodobě pracoval jako jeden ze zastupitelů a podařilo se mu získat pro sloup těsnou většinu 34 hlasů (minimum bylo 33). Pár desítek lidí ze Společnosti pro obnovu, ovšem s vydatnou podporou z arcibiskupského paláce, dokázalo zastupitele přesvědčit, aby hlasovali v rozporu s názory odborníků pro vztyčení kontroverzní památky rozdělující společnost.

K tomu, aby sloup mohl být znovu postaven, ještě chybí některé dokumenty. Nepochybuji ale o tom, že na jejich získání bude Společnost pro obnovu sloupu tlačit a spěchat. Je otázka, zda odpůrci sloupu, jednotlivci, církve i křesťanské a necírkevní organizace, stihnou včas napadnout starší právní nesrovnalosti, které vyšly najevo teprve nedávno.

Úvodní foto: mnichovský mariánský sloup, jímž byl ten pražský inspirován (zdroj: Pixabay.com)

Jak hodnotíte tento příspěvek?

Průměrné hodnocení: 4.7 / 5. 17

1 komentář u „Mariánský sloup: jen hromada kamení, nebo důležitý symbol?“

  1. Děkuji za každý rozumný hlas v této prolhané a násilné době. Bourání soch a stavění nových dle momentální politické objednávky je pitomina, odpovídající hlavám, které to vymyslely. Tyto záležitosti jsou dobré k tomu aby přiváděly lidi k pochopení a vývoji poznání o přechodnosti tohoto období. Pavla

Napsat komentář