Kristus v herním průmyslu? O čem vypráví hra Journey

4
(6)

Může se Ježíš zjevovat i v herním průmyslu? Jak? Lze použít hru, jejíž původní záměr není přímo křesťanský, k posílení našeho vztahu ke Kristu? A možná ještě hlubší otázka: má křesťan napodobovat Boha i v tom, že ze tmy vytváří světlo? Pokud ano, jak? Je to možné i v interakci s herním průmyslem? Lze nějakou hru prožít jako rozhovor s Kristem a dotýkání se jeho života?

Hra Journey se objevila v roce 2012, a to pro PlayStation 3, později i pro PlayStation 4. Od roku 2019 je od Thatgamecompany k dispozici pro Microsoft Windows a iOS. Díky skvělému hernímu prostředí, chytlavé a promyšlené hudbě a až mystické hloubce svého obsahu získal název „Journey“ v hráčské komunitě svůj zvuk. 

Ovládáte osobu v červené róbě nazývanou „poutník“ nebo jen „cestovatel“. Na počátku cesty přijmete nadpřirozené povolání, a tak skrze trosky rozeseté v poušti putujete za cílem, horou, ze které vychází světlo a hlas. Potkáváte rádce z jiné dimenze, ti vám během cesty odkrývají příběh zaniklé civilizace, legendu o jejím stvoření a pádu. Sbíráte magické runy, létáte, osvobozujete dávno zajatý život a v multiplayeru možná potkáte jiného hráče – reálnou osobu, která hraje v tomtéž okamžiku jako vy. Žádný chat, žádný nick, komunikujete jen pomocí pár nezřetelných tónů, které umí postavička vydávat.

Hora, hora, hora. Počátek i cíl vaší cesty. Stvořila vše, je ve středu, vychází z ní světlo, je vždy vidět, ale totožnost zůstává skryta. Ano, máme tu čest se symbolem Boha. A tím Journey nabývá svůj duchovní význam – není jen o brouzdání v dunách a hledání secretů. Skrze žhnoucí slunce, děsivé draky a mrazivé ledové pláně usilujete o nalezení Boha a tedy i smyslu života.

Cesta hrdiny 

Pokud se podíváme na Star Wars, Pána prstenů, Harryho Pottera, většinu hrdinů Marvel, Nolanovu batmanovskou trilogii a stejně tak mytologii starého Řecka, Mezopotámie i Asie, objevíme vzorec, který se znovu a znovu opakuje. Joseph Campbell ho v roce 1949 popsal jako „cestu hrdiny“. Situace, výzvy a překážky se mění, ale v základech zůstává příběh hlavní postavy stejný. Nadpřirozené povolání vede k počátku výjimečné cesty. Následuje stezka zkoušek, největší překážka a apoteoze – zbožštění hrdiny, nádherný výsledek putování. Pak už jen návrat domů.

Není divu, že toto schéma člověka vždy uchvacovalo, podobný vzorec často vnímáme i v našich vlastních životech. Příběhy velkých i malých hrdinů, kteří nacházejí své poslání, překonávají zvláštní obtíže, čelí zlu a temnotě, aby dosáhli exkluzivního triumfu a vrátili se zpět domů, to jsme přeci my na cestě životem. Mýtus hrdiny již tisíce let slouží jako zrcadlo lidského života a člověk v něm nachází vysvětlení. Journey není jiná a možná právě v tom je její síla. Cestovatel-hráč prožívá mýtus o hrdinovi v plné jeho síle.

journey
journey

Ježíš Kristus, U Člověka 47/3, Lidství 130 77

Co má tento mýtus společného s Kristem? Díky Bohu, vše! Křesťané už 2 000 let věří tomu, že Kristus si oblékl lidskou přirozenost a udělal si z ní na tomto světě útočiště. Zcela Bůh a zcela člověk, na tom se po stovkách let hledání shodli otcové církve. Vyznáváme to dodnes. Dietrich Bonhoeffer, německý teolog, který se účastnil atentátu na Hitlera, píše, že Kristus si oblékl lidství každého z nás. Přímo mé a přímo i to tvé. Nebylo to nějaké univerzální lidské tělo, ve kterém musel být. Bylo to mé i tvé tělo, tělo každého člověka, kam se vděčně uchýlil. A přijal všechno dobré a všechnu vinu i bolest. Když se narodil, když žil, učil, konal divy, byl bit, umíral a vstal – byli jsme tam i my. A když se rodíme, žijeme a umíráme (a jednou vstaneme!), je tam i on.

A tak není divu, že mýtus o hrdinovi můžeme nacházet i v Kristu. Zázračné zrození z panny, nadpřirozené vedení, zkoušky, destruktivní útok zla, sáhnutí si na úplné dno a ultimátní přechod do jiné fáze: vzkříšení. Kristus prožívá náš lidský život se vším všudy, přijímá i mýtus hrdiny a potvrzuje své zalíbení v lidské cestě. Chceme porozumět svému životu, svým útrapám, radostem a smyslu? Sledujme svou cestu v té Kristově a Krista v našem vlastním životě.

Zapařit si s Kristem

Pokud jsi hráč, emotivní osoba s oblibou kvalitní instrumentální hudby, člověk zamilovaný do romantiky pouště nebo prostě jen křesťan, který chce lépe poznat Krista a sebe, doporučuji Journey (ne, nemám z toho benefity, neuzavřel jsem žádnou smlouvu). Journey je skvělý prostor k prožívání hrdinovy cesty, tedy svého života a toho Kristova. Hra se svým pohlcujícím příběhem hledání Boha a jeho stop v poušti může sloužit jako uklidňující meditace nad životem. Ne vše ve hře je slučitelné s křesťanstvím – reinkarnace, splynutí s Bohem v jedno… Ale i tak ve hře nacházím odlesky Krista a jeho krásy a umožnila mi ho lépe poznat. Zvu vás k tomu taky, modlitba, rozjímání, přemýšlení nad životem, setkání s Kristem, to nejsou jen svíčkový báby v kostele, otřískaná kolena a nudné říkanky. Proč by to nemohlo být funny? Kristus přeci není zapšklý důchodce. A třeba se v mulťáku potkáme.

Foto: Journey (Thatgamecompany)


Líbil se vám článek? Dává vám Svět víry smysl a rádi se sem vracíte? Budeme rádi, když náš projekt podpoříte. I malá částka se počítá.


Jak hodnotíte tento příspěvek?

Průměrné hodnocení: 4 / 5. 6

Napsat komentář