Ježíšovo narození je opředeno mnoha mylnými představami. Které to jsou?

5
(13)

O Vánocích dostávám mnoho pohlednic s motivem narození Krista. Často leží zabalený v plenkách kdesi ve stáji v pustině (někdy zasněžené) obklopen zvířaty, Marií a trochu překvapeným Josefem. Vánoční příběh je v naší tradici opředen tolika představami, že je někdy těžké se dopátrat, jak se vše vlastně odehrálo. Příběh Ježíšova narození přitom vzbuzuje mnoho otázek.

Jak to, že bylo Josefovi „z rodu Davidova“ v jeho rodném městě odepřeno ubytování u některého z jeho příbuzných a on se musel obrátit na některý z „hostinců“ nebo útulků ve městě a nakonec skončil kdesi ve stáji? Jak to, že obyvatelé Betléma nechali bez pomoci mladou těhotnou ženu, která mělo co nevidět porodit? Proč se Josef vydával na tak náročnou cestu právě v době porodu? Narodil se Ježíš hned tu noc, kdy Marie s Josefem přišli do Betléma?

Proč se Josef neuchýlil k Mariiným příbuzným, kteří žili nedaleko? To byl tak nezodpovědný? Co byl vlastně ten hostinec nebo útulek zač a máme vůbec jistotu, že tam nějaký byl? Vždyť Betlém bylo zcela nevýznamné městečko mimo hlavní římské cesty, kde si především Římané budovali „hostince“ pro své lidi. Proč se pastýři nerozčílili, když uviděli matku s novorozencem v tak zoufalé situaci? Proč mudrci z východu, kteří spatřili hvězdu na východě, neskončili někde v Iráku nebo v Indii, ale vydali se na západ?

Odpovědi na některé tyto otázky mi pomohl vyřešit Kenneth Bailey, který více než 60 let žil mezi arabskými křesťany a který napsal několik knih o tom, jak Písmo vykládaly arabské blízkovýchodní komunity, jejichž kultura je Ježíšově době nepoměrně bližší, a jak některé biblické pasáže překládali jejich předkové především v raných syrských rukopisech a později v arabských překladech Bible.

Srovnejme tradiční západní pohled na Ježíšovo narození a pohled očima lidí Blízkého východu.

Foto: Gareth Harper (Unsplash)

Betlémská pohostinnost

Západ: Betlém se pyšnil svým hostincem pro pocestné. Když Marie s Josefem dorazili (pozdě v noci), majitel hostince jim oznámil, že nemá volný pokoj, ale že mohou přespat ve stáji. Protože neměli jinou možnost a byli zoufalí, přijali toto nevhodné ubytování. Následně se Ježíš během noci ve stáji narodí, a je proto položen do jeslí, z nichž se normálně krmil dobytek.

Blízký východ: Kvůli své kultuře a zákonu pohostinnosti mají blízkovýchodní křesťané s touto verzí několik problémů. Josef se vracel do své domovské vesnice, kde by měl snadno najít přístřeší u příbuzných. Jako potomek krále Davida by měl mít navíc otevřeno skoro všude. Stačilo vyjmenovat několik pokolení předků. Marie měla nedaleko své příbuzné (Alžbětu) a mohla se velmi snadno uchýlit k nim, ale neudělala to. Pro židovskou komunitu bylo navíc nepředstavitelné, že by neposkytli pomoc těhotné židovské dívce. Něco takového je v jakékoli zemědělské kultuře těžko představitelné.

Kdy Marie s Josefem dorazili do Betléma?

Západ: Marie s Josefem přicházejí do Betléma pozdě v noci a Ježíš se narodí během několika hodin. Tato legenda ve skutečnosti pochází od neznámého autora ze druhého století, který nepocházel ze židovského prostředí. Podle jeho příběhu se narození Krista dokonce odehraje zcela mimo Betlém v jakési jeskyni, kterou Josef objeví a která se používá jako stáj. Marii zastihnou porodní bolesti, Josef odbíhá do Betléma pro porodní bábu, ale než se s ní (po několika zajímavých viděních) vrátí, Marie s pomocí několika gynekologických zázraků porodí syna v naprosté samotě a beze svědků nehodných spatřit narození Boha. Když se Josef vrátí, nalezne již děťátko v plenkách a jeskyni ozářenou nebeským světlem.

Blízký východ: Podle řeckého textu Josef s Marií „vystoupali“ do Betléma, a „když tam byli“, naplnily se dny, aby Marie porodila. Ve skutečnosti mohly podle textu uběhnout dny, týdny, nebo i měsíc, než Marie v Betlémě porodila. Zodpovědný manžel by se pravděpodobně nevydal s manželkou těsně před porodem na čtyř- až pětidenní náročnou cestu.

Kde byly jesle?

Západ: V západním světě se většinou zvířata držela odděleně od místa, kde se bydlelo. Buď ve stáji, nebo v oddělené stodole, kde měla své jesle či žlaby s krmením. Protože Marie položila Ježíše do jeslí, musela tedy zřejmě být v jakési stáji a díky legendě měla tato stáj navíc být v jeskyni.

Blízký východ: Pro kohokoli z Blízkého východu by fakt, že Marie položila své dítě do jeslí, znamenal, že se Ježíš narodil v soukromém domě, protože každý ví, že jsou jesle obyčejně vydlabány do podlahy zvýšené terasy hlavní obytné místnosti.

Typický vesnický dům té doby měl často jen dvě místnosti. Jedna byla výlučně pro hosty a byla připojena k zadní části domu nebo se nacházela na střeše. V hlavní obytné místnosti bydlela pohromadě celá rodina. Konec místnosti, který byl blíže ke dveřím, byl buď oddělen, nebo postaven o dost níže a v této části byla přes noc ustájena zvířata. Ovce měly žlaby na podlaze chléva, krávy a osel měli žlaby vyhloubené v podlaze hlavní obytné místnosti. Vchod do domu byl společný jak pro zvířata, tak pro lidi.

Důvod tohoto uspořádání byl prostý. Zvířata pomáhala svým tělesným teplem vytápět hlavní obytný prostor a byla v bezpečí před případnými zloději. Podobné domy se na Blízkém východě daly nalézt až do poloviny dvacátého století. Na toto uspořádání ukazují i některé biblické pasáže. Např. Soudcům 11,31 – Jiftách slibuje Hospodinu jako zápalnou oběť toho, kdo mu „vyjde naproti z vrat“ jeho domu. Předpokládá, že to bude nějaké zvíře, a nikoli jeho jediná dcera.

Kde nebylo místo?

Západ: V naší kultuře se pocestní převážně ubytovávají v hostincích, hotelech nebo podobných zařízeních a objednají si soukromý pokoj. Většinou je takových podniků ve městě více a není problém si vybrat. I české překlady naznačují tento scénář: Nebylo místo „v útulku pro pocestné“ (ČSP), „v hospodě“ (NBK) nebo „pod střechou“ (ČEP). ČEP tedy dokonce naznačuje, že nebylo vůbec místo uvnitř. Podle západní verze tedy nebylo místo v žádném hostinci v celém Betlémě a Marie s Josefem museli jinam.

Blízký východ: V příběhu o milosrdném Samařanovi Lukáš používá pro veřejný hostinec nebo karavanseráj slovo pandocheion. V příběhu Ježíšova narození ale používá zcela jiné slovo – říká, že nebylo žádné topos v něčem, co se v řečtině nazývá kataluma. Topos neznamená pokoj, ale prostě místo, prostor, a slovo kataluma má několik možných významů – může jít o hostinec, útulek nebo hostovský pokoj. Stejné slovo je například použito i u horní místnosti, kde se konala poslední večeře Páně v soukromém domě jakéhosi hospodáře (Lukáš 22,11–12).

Slyší-li tedy vesničan z Blízkého východu, že Marie položila Ježíše do jeslí, okamžitě ho napadne otázka, proč ji neubytovali v hostinském pokoji (kataluma). Je tedy třeba doplnit, že pokoj pro hosty byl obsazený. Rodina proto přijala Marii s Josefem do hlavní místnosti, protože žádat hosty, aby se vystěhovali z hostinského pokoje, by bylo neslušné. V hlavní obytné místnosti ale bude mít mladá rodina vše potřebné, teplo, vodu, rohože na spaní a vše nutné k porodu dítěte ve vesnických podmínkách.

Foto: Mishelved (Pixabay)

Kde bylo dítě, když ho navštívili pastýři?

Západ: Tu noc, kdy se Ježíš narodil, si pastýři „pospíšili“ a „nalezli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích“. Jesle byly ve stáji nebo v jeskyni, která se jako stáj používala a kde byla zvířata ustájena mimo dům.

Blízký východ: Pastýři té doby byli považování za lidi velmi nízko postavené na společenském žebříčku a ne všude by je rádi uvítali. Nacházejí dítě položené v jeslích a zabalené do plátna v domě, který se asi velmi podobá tomu jejich. Kdyby našli svého Spasitele někde uprostřed špíny a v nevyhovujících podmínkách s vyděšenou matkou bez pomoci od dalších žen, zcela jistě by byli pohoršeni nad nedostatkem pohostinnosti a nabídli by okamžitě celé rodině adekvátnější ubytování. To, že naopak odcházejí zcela v klidu, „chválíce a oslavujíce Boha za to, co viděli“, naznačuje, že vše bylo v naprostém pořádku.

Jak to bylo s mudrci?

Západ: Mnoho našich překladů má trochu logický problém s tím, kam se mudrci či mágové vlastně vydali. Text Matouše 2,1–2 prostě říká: Mágové od východu dorazili do Jeruzaléma a říkali: „Kde je ten narozený král Židů? Spatřili jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Západní křesťané většinou hledali původ mudrců v Persii nebo Babylonii.

Blízký východ: Pokud mudrci přišli z východu a dali se vést hvězdou na východě, přirozeně by měli skončit někde v Indii, a nikoli v Betlémě. Východ pro Izraelce té doby znamenal území na druhé straně Jordánu – jordánskou poušť, na níž navazovaly pouště celé Arábie. Myrha a kadidlo pocházely ze stromů, které rostly výhradně v jižní Arábii. Vůdci bohatých kmenů by přirozeně měli také zlato, které se v těchto oblastech nacházelo. Zdá se, že zde se naplňuje proroctví Izajáše: „K tvému světlu přijdou pronárody a králové k jasu, jenž nad tebou vzejde. Přikryje tě záplava velbloudů, mladých velbloudů z Midjánu a Éfy; přijdou všichni ze Sáby, ponesou zlato a kadidlo a budou radostně zvěstovat Hospodinovu chválu.“ (Izajáš 60,3.6) Midján a Éfa jsou v severní Arábii a Sába v jižní.

Jak si ale vysvětlit onu hvězdu na východě? Hebrejské slovo pro „východ“ může rovněž znamenat „vycházení“, a proto řada překladů místo „spatřili jsme jeho hvězdu na východě“ překládá tento text jako „spatřili jsme jeho hvězdu, jak vychází“ (ESV, NRSV, NIV). To by snad mohlo tuto hádanku vyřešit.

Jiná představa, stejné vtělení

Máme-li vše shrnout, Ježíšova rodina byla pravděpodobně přijata do soukromého domu některého z Josefových příbuzných. Josef nemusel hledat ubytování v hostinci a ani jej není možné vinit z toho, že by byl manželem neschopným postarat se o svou rodinu. Hostinský pokoj byl obsazený, ale hostitelská rodina vřele nabídla svou místnost a u Ježíšova porodu pravděpodobně asistovala betlémská porodní bába spolu s dalšími ženami. Dítě se narodilo po nějakém čase, který jeho rodiče strávili v Betlémě, obklopené dalšími lidmi, a Betlémští udělali vše, co mohli, aby dostáli své pověsti dobrých hostitelů. Marie položila Ježíše do čerstvou slámou vystlaného žlabu vydlabaného v podlaze, zabaleného v plenkách, jak tomu bylo v těchto končinách zvykem.

Král králů se nenarodil v paláci, ale ani sám bez pomoci ve špinavé stáji. Narodil se v obyčejném vesnickém domě jako většina jiných chlapců, obklopen dalšími ženskými hlasy. Když čtu vánoční příběh očima kultury Blízkého východu, musím říct, že je mi nějak bližší představa Ježíšova narození v domě naplněném láskou a pohostinností než o samotě kdesi v jeskyni či stáji, kam je Boží syn vykázán od bezcitných obyvatel Betléma. Možná budeme muset přehodnotit své představy o vánočním příběhu, ale na velikosti Božího vtělení to nemění zhola nic. Spíše naopak.

Zdroj: Život víry
Úvodní foto: Dan Kiefer (Unsplash)

Jak hodnotíte tento příspěvek?

Průměrné hodnocení: 5 / 5. 13

1 komentář u „Ježíšovo narození je opředeno mnoha mylnými představami. Které to jsou?“

  1. Jsem vděčný za tenhle článek. Před časem už vyšel v ŽV, ale dotyčné číslo jsem někde založil a od té doby hledal…
    Zřejmě bychom se my, západní křesťané, měli více zajímat o kulturu středního a blízkého východu a zvláště o historické a kulturní pozadí starozákonní i novozákonní doby. Ještě že ta zvěst samotná je nadčasová a nadkulturní.

Napsat komentář