Kůrovec a koronavirus. Jak to spolu souvisí? Kromě toho, že oboje začíná na písmenko K, oboje určitým způsobem napadá plíce. Tedy přesně řečeno, ten typ koronaviru, který se nám tady pandemicky šíří celou planetou. Když se dostane do plic, rozkládá je, až nakonec nemocný člověk potřebuje plicní ventilátor.
A kůrovec? Loni jsme zažívali kůrovcovou kalamitu, která tady v tom rozsahu ještě nebyla. Netýkalo se to jen naší země, ale i dalších zemí v Evropě a v Americe. Všichni jsme doufali, že bude stačit vysadit smíšené lesy místo smrkových monokultur a zase se s tím příroda nějak vypořádá. Jenže tak jednoduché to možná nebude.
Nedávno jsem četla zprávu o tom, že kůrovcem jsou napadené i největší a nejstarší stromy na světě. Sekvojovec obrovský. Sequoiadendron giganteum. Zvaný také mamutí strom. Určitě jste viděli fotky, jak auto projíždí vyříznutým otvorem ve stromu nebo jak se skupina lidí snaží tento obří strom obejmout. Před pár lety jsme se na ně byli také podívat a opravdu to je nezapomenutelný zážitek. Jemné jehličí, malinké šištičky na stromě tak vysokém, že se jeho vrcholek pomalu ztrácí v oblacích. Některé jsou staré až 4000 let! Jsou to ty nejstarší živé organismy na světě. Dorůstají výšky až 80 metrů. To je 23patrový panelák! Člověk si mezi těmi majestátními obry připadá jako mravenec, zároveň cítí pokoru a úctu, když se dívá na takovou výjimečnou nádheru.
Plíce Země jsou napadeny
Jenže právě tyto sekvojovce začaly záhadně hynout. Stromy, které přežily zemětřesení, které jsou uzpůsobené na přežití přírodních požárů, a dokonce je v určité míře potřebují, stromy, které dřív zvládaly i různé jiné škůdce. Nikdy neuschly vestoje, ale nejdřív padly k zemi svou vlastní tíhou a pak až zahynuly. Dnes vestoje usychají. Přírodovědci to přičítají právě kůrovci. Proč ale dřív sekvojovce kůrovce zvládly, a dnes už ne? Vědci se domnívají, že důvodem je velké sucho v letech 2012–2015, které stromy výrazně oslabilo. A to natolik, že ty největší rostliny na světě může zdolat i malinký kůrovec.
Stromy vytvářejí kyslík, který dýcháme. (Podobnost plic se stromem je dokonce anatomická, CT snímek tzv. bronchiálního stromu plic vypadá jako odlistěné větve.) O deštných pralesích se říká, že jsou plícemi planety a jejich rozsáhlé vypalování kvůli zemědělství ohrožuje rovnováhu celé zeměkoule. Plíce Země jsou napadeny. A to má vliv i na kvalitu ovzduší: Čím méně stromů a větší zalidnění, tím horší je vzduch, který dýcháme, a naše plíce tím trpí. I to je jedna z teorií, proč právě v Itálii je tolik lidí nakažených koronavirem a tolik úmrtí. Itálie má dlouhodobě špatnou kvalitu vzduchu, údajně horší než jiné evropské země.
A jak jsou na tom církevní plíce?
A tady by se dalo skončit – jasně vysvětlená souvislost kůrovce, úbytku lesů a koronaviru. Jenže pro mne jsou ty hynoucí sekvojovce jako varovný signál, že je skutečně něco v zásadním nepořádku. Že rovnováha v přírodě je natolik porušená, že už se z toho možná nevzpamatuje.
Co s tím? Samozřejmě že správci národního parku už hledají řešení, vysazují nové stromy, třeba do vyšších poloh, kde snad lépe odolají. I my můžeme vysadit nové stromy tady u nás. Ale napadá mě ještě jedna souvislost. Modlitba se někdy přirovnává k dýchání, tolik ji potřebujeme pro svůj duchovní život. Jak jsou na tom plíce církve ve světě? Jak se jí dýchá? Jaký vir nebo znečištění napadá plíce Nevěsty Kristovy? Jinými slovy, modlíme se dostatečně? Dýchá se nám dobře? Máme duchovní plíce plné Ducha života? Na to si každý musíme odpovědět sám. Ale možná právě teď náš svět potřebuje, aby o to víc pracovaly ty duchovní plíce, když jsou napadané plíce zeměkoule i nás lidí…
Úvodní foto: Jordan Sanchez (Unsplash)