Život víry

Mariam Ibrahímová: Bůh mě ve vězení ochránil

autor:

Případ křesťanky, která byla v Súdánu odsouzena k smrti za „odpadlictví od islámu“ a posléze ve vězení také porodila dceru, před několika lety rezonoval nejen mezi křesťany po celém světě. Na Súdán kvůli ní tlačily západní vlády i lidskoprávní organizace a její osvobození, následný odlet ze země a setkání s papežem Františkem sledovala i sekulární média. Sama Mariam Ibrahímová nyní s několikaletým odstupem svůj příběh vyprávěla pro časopis Život víry.

Zářijový život víry: Když láska skončí

autor:

„Pokoušeli se ze mě vyhánět démony. Jeden imám mě šlehal bičem, aby je ze mě dostal, a při tom mi do ucha křičel verše z Koránu. Opakovalo se to obden. V těch chvílích jsem si uvědomovala, že není otázkou, zda budeme jako křesťané pronásledováni, ale kdy se tak stane. Modlila jsem se, i za něj. To byla možná ta nejtěžší věc, kterou jsem kdy v životě udělala…“

Jak vybírat filmy pro dospívající?

autor:

Obecný seznam „nezávadných“ děl sestavit nelze. Každá rodina má hranice nastavené jinak – pro někoho jsou nepřijatelné večerníčky s vodníky, jiní křesťané konzumují filmy s mnohem kontroverznějšími prvky. Záleží přitom nejen na věku a vyspělosti dětí, ale také na míře jejich mediální gramotnosti a na celkovém přístupu k výchově. Vždy je tedy nutné nechat se vést Duchem svatým a jednat v souladu se svým svědomím.

Svědectví nejen o Batmanovi

autor:

Ve Skutcích 1,8 Ježíš svým učedníkům (nám) svěřuje roli svědků. Jestliže mám být jeho svědek, měl bych mít představu o tom, co to znamená. Bohužel to vypadá, že výraz „svědčit“ prošel ve slovníku věřících nemilosrdným procesem převodu do křesťanštiny, kde obyčejná slova dostávají záhadné významy a zahalují se neprostupným závojem tajemství. Rád bych se tedy pokusil připomenout praktický rozměr tohoto slova, který nejlépe vyniká v prostředí soudního líčení.

Mladí lidé a sdílení víry

autor:

Když se podíváme na statistiky, víra je stále něco, co se v převážné míře dědí nebo získává v prostředí věřící rodiny. Pokud jako rodiče tedy rezignujeme na předávání víry dětem nebo pokud nevedeme své sbory tak, aby je po nás chtěly převzít naše děti, zaděláváme si na problém. Jak se ale vyvíjí vztah dnešních mladých lidí ke sdílení evangelia?

Mladí si nemyslí, že potřebují odpuštění

autor:

Pokud otevřete Bibli, zjistíte, že Bůh to neříká. Bůh říká: „Znám tě jménem.“ Celé pasáže Bible promlouvají k dnešní mladé generaci. Jako křesťané musíme znovu objevit krásu evangelia. Když se Ježíš po vzkříšení potkal s Petrem, který naprosto selhal, neslyšíme z jeho úst žádné odsouzení. Pouze se Petra zeptal: „Miluješ mě?“

Letní Život víry: Evangelium? Skákací hrad, kostýmy, nádražka…

autor:

„Když jsem byl mladý, přirozeně mě přitahovala mladá generace. Učil jsem biologii, chemii, fyziku a matematiku a pracoval s mladými kriminálníky. Miluji matematiku a inspiroval mě například Pythagoras. Jenže pro mé studenty příliš inspirativní nebyl. Nebyli schopni vedle sebe ani v klidu sedět, mlátili se, chovali se k sobě hrubě a já jsem pochopil, že Pythagoras jejich zlomená srdce nezmění. Potřebovali se setkat s Bohem…“

Bál jsem se sníst něco navíc

autor:

Někdy kolem mých sedmnácti v mém srdci vzrostl soucit s lidmi v částech světa, kde není dostatek jídla. Současně s tím se ve mně probudil odpor ke konzumnímu stylu života; připadalo mi, že si lidé neváží jídla, jedí hodně nebo spoustu jídla vyhazují. Řekl jsem si, že si nebudu dál žít „jako prase v žitě“, omezím se a budu skromný.

Vyber si své bitvy!

autor:

Kdo mě zná, asi ti potvrdí, že jsem trochu perfekcionista. Pro tebe je to možná i celkem fajn, protože díky tomu je v Životě víry méně chyb, než kdybych měl tendenci dělat svou práci spíše šmahem a mít detaily „na háku“, ale tuším, že pro kolegy v redakci (o rodině nemluvě) to asi není vždycky snadné.