S kytarou tam, kde padají bomby
Osvobozená města a vesnice mají svoji samosprávu a úřady vědí, kde kdo bydlí. Obcházíme adresy, zdravím se s lidmi a říkám jim, že budu zpívat. A oni říkají: „Jo, jdeme taky.“ Lidé jsou velmi unavení, ani nevím, jak to popsat. V televizi vidíte, co se děje, ale přímo na místě je to strašlivé. Když tudy projíždíte, nejde neplakat.