Když si zlomíš nohu, několik dní ležíš v nemocnici. Chodí za tebou návštěvy, povzbuzují tě a chápou, že nemůžeš jen tak vstát a hned fungovat. A tak odpočíváš a dáváš na sebe pozor, dokud se noha úplně nezahojí. U zlomené nohy je to jasné, ale co se zlomenou duší? Nikdo … Číst více
„A viděl, že je to dobré.“ S takovým zalíbením Bůh podle Bible na počátku hleděl na své stvoření. I já k jeho stvoření patřím, tak proč sama sebe jako „dobrou“ nevnímám? Proč se tak často srovnávám s druhými? Jsem pro někoho důležitá? Krásná? A v čem vůbec tkví podstata opravdové … Číst více
Před dvěma tisíci lety Ježíš Kristus, Boží syn, opustil nebesa a přišel na zem. Na zem plnou sobectví, krutosti, válek a chudoby. Všemohoucí Bůh se rozhodl stát člověkem. Ten, kdo vládne celému vesmíru, přišel na svět jako zranitelné dítě. Ten, kdo vlastní veškeré bohatství tohoto světa, se narodil v obyčejné … Číst více
Spousta lidí považuje Vánoce za romantickou pohádku, což každý rok přiživují papírové, dřevěné, slaměné nebo porcelánové betlémky. Všechno to vypadá tak dokonale, neuvěřitelně. Dokonalé účesy, dokonalá pleť, dokonalé úsměvy. Malý Ježíš je většinou modrooký blonďáček. Kolik tak asi izraelských dětí má blonďaté vlasy? Všechno je jak z reklamy. I domácí … Číst více
Mámy, které jsou tak často doma, když jiní pomáhají potřebným v ulicích. Mámy, které tráví své dny přebalováním, krmením, hraním si – a to stále dokolečka. Mámy, které si v církvi ani nemohou poslechnout kázání, protože se věnují svému malému dítku. Mámy, které jsou příliš unavené na to, aby vedly … Číst více
„Pytel brambor!“ volá na mne náš malý syn, když jsme se ráno vypravili do školky. Ještě do nedávna do školky chodil rád. Jenže přišel podzimní nouzový stav a on viděl, že jeho starší sourozenci jsou doma, zatímco on musí ráno vstát a jít pryč. A tak začal ráno zlobit a … Číst více
Za dva roky ve službě dětem a mládežníkům jsem se už jakž takž obrnila, aby mě při naslouchání důvěrných a často bolestivých příběhů lidí, které mám tolik ráda, tíha událostí úplně nesložila. Speciálně v „době covidové“ se zdá, jako by se s podobnými příběhy roztrhl pytel. Nikdy jsem ve službě nezažila … Číst více
První adventní víkend před námi. Za okny blikají světýlka, v rádiu hrají veselé koledy, lidé nakupují mouku na vánoční cukroví. Nejkrásnější čas v roce… tak nějak se adventu říká, ne? Jiné roky možná, letos si ale připadám prázdný. Sám. Plný chladu a beznaděje. Cítím se jako studená místnost, kterou kdysi … Číst více
S každým ze svých dětí jsem si předsevzala uskutečnit výjezd někam za hranice. Tenhle už máme vymyšlený nějaký ten rok a nemálo času na něj dávám stranou finance. Vymyslel ho tak trochu Jonáš, protože právě on je na řadě se svým speciálním výjezdem. Přál si jet do Švédska, a tak … Číst více
Je tomu už dávno. Sám jsem se toulal pod hvězdnou oblohou, jejíž majestátnost mi i dnes, po mnoha letech, vždy vyrazí dech. Země mi v té době připadala šedá a nezajímavá, lidé malátní, bez špetky touhy a jiskry v oku. Toužil jsem po skutečném životě, chtěl jsem žít naplno, s vášní a ohněm, … Číst více