Jsem masérka a při masážích mi klienti otevírají své životy. Že byli u kartářky, že jim kartářka něco řekla… Já jsem na to vždy odpověděla: „Jé, mě tato oblast vždycky lákala, ale jsem věřící.“
Je zvláštní, kolik věcí si neseme z dětství, a vůbec nad tím nepřemýšlíme. Moje rodina pochází z Valašska a já jsem tam prožila šťastné dětství. Babička mi vyprávěla o různých věcech: Dříve se hodně koukalo na nebe a pozorovaly se mraky na obloze, let ptáků, měsíc v „ohrádce“ a podle toho se určovalo, jaké bude počasí. Bouřky se zapisovaly do kalendáře a podle toho, který svatý měl zrovna svátek, se určovaly pranostiky a předávaly se z generace na generaci. Jako malou mě to fascinovalo. Stejně tak čtení ve hvězdách.
Maminka a babička byly pobožné. V naší knihovně byla Bible, mariánské modlitební knížky, snář, dokonce i nějaká kniha od Svědků Jehovových. Ráda jsem jimi listovala a prohlížela si obrázky. V Bibli mě fascinovala kniha Zjevení sv. Jana. Bylo mi deset dvanáct let a veršům z Bible jsem moc nerozuměla. Bavily mě i horoskopy, zajímala jsem se o znamení svých blízkých a vždycky jsme se smáli, jak to všechno „sedlo“. V horoskopech jsem hledala rady ohledně lásky, v časopisech jsem je četla vždy jako první.
Otevřela jsem se zlu
Pak jsem se vdala, narodily se nám děti. Manžel hodně pracoval, já jsem byla sama s dětmi a byla jsem nešťastná. Chtěla jsem víc pozornosti. Toužila jsem po pochvale, uznání, po jeho blízkosti. Protože jsem měla děti brzy, nešla jsem na vysokou školu. Byla jsem ale velmi akční, a tak jsem se vzdělávala na nejrůznějších kurzech – v oblasti pedagogiky, psychologie, cestovního ruchu, podnikání… Jednou se naskytla příležitost účastnit se kurzu o výkladu karet a numerologii. Lektorka byla v oblasti okultních věd velmi zkušená a účast na kurzu mě velmi ovlivnila. Cítila jsem silnou energii, jako by mi to všechno šlo samo.
Jednou se mi stalo, že jsem si vyložila dvě karty: Jedna představovala mého manžela a druhá rodinný život. Lektorka stála nade mnou a řekla mi, že s manželem spolu v budoucnu nebudeme. Tvrdila jsem jí, že to určitě ne, protože se nehádáme, nejsme si nevěrní… nemáme důvod spolu nebýt. Za dva měsíce manžel zemřel. Nemohla jsem tomu uvěřit.
Po prvotním šoku jsem tuto kartářku opět kontaktovala a sešly jsme se. Detailně mi popisovala osobnost mého manžela a já jsem byla unešená, jak to může vědět, když se osobně neznali. Kartářka mě ujišťovala, že mám talent a že bych také mohla takto pomáhat lidem. Odpověděla jsem, že jsem věřící. A ona: „Hvězdy a planety stvořil Bůh, takže je vše od Boha. To si neodporuje, právě naopak. Lidem tím pomáháme.“
Kývla jsem a tím jsem zlu otevřela dveře. Neměla jsem dostatečný vztah s Bohem. Kdybych zůstávala v jeho Slově, nikdy bych na tu nabídku nepřistoupila.
Myslela jsem si, že zachraňuji svět
Měla jsem dar číst mezi řádky. Nechtěla jsem pracovat se známými, chtěla jsem si ověřit, že ty věci fungují a že jsem v tom dobrá. Chodily za mnou klientky, které třeba chtěly vědět pohlaví dítěte. Předpovědi vycházely. Nemoci, zhoubné nádory, onkologická onemocnění. V mnoha případech byla velmi hmatatelná i smrt. Pracovala jsem také s kyvadlem, kameny a dalšími předměty, zabývala jsem se numerologií.
Pracovala jsem zároveň jako masérka i kartářka. Klienti za mnou přicházeli na masáže a mně to samo naskakovalo: „Vy jste šestka, že? Vy jste lev.“ Klient se divil: „Jak to víte?“ Lidé se mnou byli spokojení a já jsem měla pocit, že zachraňuji svět. Byla jsem médiem a všechno mě to velmi ovlivňovalo a svazovalo. Táhlo mě to dolů.
Byla jsem jak ve svěráku
Došlo mi, že nelze sedět na dvou židlích. Nemohla jsem se oddělit od křesťanství. Onemocněla jsem – měla jsem boreliózu, poruchu funkce štítné žlázy, úzkosti, bolestivé ataky. Manžel ještě v době před svou smrtí řešil různé soudní spory, po jeho smrti tak zbyly k řešení dluhy s tím spojené, obvinění a další soudy…Byla jsem zoufalá.
Prosila jsem svého věřícího švagra, ať se modlí za mé uzdravení. Jednou ke mně přišel domů a chtěl mi vyhodit věci spojené s okultismem. Dotýkalo se mě, že chce vyhodit věci, které mám ráda, na kterých mi záleží. Ale on prohlásil: „Musíš se vrátit zpět k Bohu.“
Pak jsem odjela na Slovensko na setkání s jedním misionářem. Přestože jsem svůj život Bohu odevzdala už ve 14 letech, úplně jsem tomu nerozuměla. Až před třemi lety jsem se Bohu zcela oddala. Prošla jsem skrze kříž, abych se mohla vrátit zpět k Bohu.
Několik lidí jsem potom prosila o vedení a dohled. S nevěřícím přítelem, s nímž jsem v té době chodila, jsme si přestali rozumět. V noci jsem se budívala mezi půl druhou a půl pátou, přicházela tíseň, strach, byla jsem jak ve svěráku. Musela jsem se modlit a modlilo se za mě také hodně blízkých. Probíhal duchovní boj o mou duši. Bylo důležité vyznávat, že Ježíš zemřel za moje hříchy.
Přišlo vysvobození, Bůh mě vytáhl z bláta. Už nejsem svázaná okultismem a Ďáblem. Modlím se, ctím Boží slovo. Dnes si nedovolím ani přečíst horoskop. Nejsme znamení v horoskopu, jsme Božími dcerami a syny.
Úvodní foto: Rirriz, (Pixabay.com)
Text: Anežka Ullrichová, Brno (redakčně zkráceno)
Další články o okultismu a ezoterice a osobní příběhy o setkání s duchovními silami najdete v časopise Život víry 2021/11.