Když do mixéru hodíte country, pop a gospel, vznikne vám hudba Andrewa Rippa, nashvillského muzikanta, autora pěti studiových alb.
„Každý má své místo, kam utíká, když potřebuje znovu načerpat. Pro mě jsou to stromy. Nějakým způsobem je pro mě mezi stromy jednodušší slyšet Boží hlas, když jsem zrovna v období, kdy ho moc neslyším. Je něco zvláštního na tom trávit čas mezi těmito staříky, kteří nemají a nikdy ani neměli potřebu být něco míň nebo víc, než jak je Bůh stvořil. A to je svoboda,” napsal Andrew Ripp. Není divu, že se na obalu jeho nové desky Evergreen objevují právě stromy.
Evergreen – něco věčně se zelenajícího, něco, co ani proud času nesmete. Můžou to být právě stromy, pokud je neskolí kůrovec, ale i Boží láska a jeho zaslíbení. A právě Boží věrnost (ale i své osobní kůrovcové kalamity) vložil zpěvák do nového alba.
Chvála jako zbraň
Bylo mu dvanáct, když si uvědomil, že má hudební talent. Často zpíval společně s rádiem. Jednou jeho maminka rádio uprostřed známé písně vypnula – Andrew ale zpíval dál, na náctiletého kluka velmi dobře. Rodiče mu následně koupili hudební nástroje a dali ho na lekce zpěvu k vedoucímu chval, aby mohl rozvíjet svůj talent. Andrew začal tvořit vlastní hudbu. „Na střední jsem psal hrozné, opravdu hrozné písničky. Moje první se jmenovala Osud a byla o holce, do které jsem byl zamilovaný. Píseň byla fakt hrozná. Pamatuji si ji dodnes,” prozradil na sebe v jednom z rozhovorů.
Na hrozných písních se ale jeho kariéra nezasekla. Jako většina úspěšných hudebníků, i on musel napsat nejdříve spoustu špatných kousků aby se dostal k těm povedenějším.
Andrew Ripp – Jericho
Zpěvák a skladatel ale musel na tzv. breakout hit (píseň, která se dostane na první příčky poslechovosti na křesťanských platformách) čekat dlouho. V roce 2020 ho proslavila píseň Jericho – lze ji najít právě i mezi skladbami na albu Evergreen. Autor dal v jednom z rozhovorů nahlédnout do proudu svých myšlenek, který vedl k vytvoření mocné chvály: „Příběh o Jerichu pro mě byl vždy velmi inspirativní, a proto jsem ho chtěl vložit do písničky. Část příběhu, která mě nejvíce zasáhla, je věta, kterou říká Bůh Jozuovi: ‚Pohleď, dal jsem ti do rukou Jericho.’ Nebylo to o tom pochodování kolem zdí, co je porazilo na zem, ale byl to ten moment, kdy Jozue uvěřil Bohu, že navzdory okolnostem město patří jemu. Pochodování byl jen trénink víry a poslušnosti.”
Píseň o vítězství
Osmatřicetiletému zpěvákovi však nebylo vždy jasné, že chce psát prvoplánově křesťanskou muziku či chvály. Když ale prožíval těžké období, kdy s manželkou marně toužili po dítěti, pouštěli si společně chvály, které je pozvedaly ze strachu a smutku. Uvědomil si, že chvály nejsou jen písně, ale jsou to zbraně. Zbraně, se kterými můžeme vyhrát naše osobní bitvy.
Andrew vyhrál jeden ze svých největších bojů před 12 lety, kdy se mohl prohlásit oficiálně střízlivým. Po mnoho let měl problémy s alkoholem, ale nechtěl si to přiznat. Z letargie ho probudila až jeho tehdejší přítelkyně, nynější manželka, která se s ním kvůli jeho problémům rozešla. Vítězství nad alkoholem zachycuje píseň Revenant inspirovaná stejnojmenným oscarovým snímkem s Leopardem DiCapriem v hlavní roli.
Andrew Ripp – Revenant
„Tahle je pro moji manželku, která poté, co jsem spolu už tři roky chodili, musela odejít, protože jsem nechal nad sebou vládnout alkohol. To, že odešla, mě probudilo a změnilo mi život. Po šesti měsících očisty jsme se potkali a já byl úplně jiný člověk. Vstal jsem z mrtvých.“ Andrew si však uvědomuje, že to nebyla pouze jeho zásluha. Stěžejní na cestě za střízlivostí bylo rozhodnutí svěřit se přátelům a ještě důležitější prosba Boha o milost. Bůh jeho modlitbu vyslyšel: Andrew prožil opravdový zázrak, byl osvobozen.
Nejenom vítězství, ale i prohry najdete v novém albu Evergreen, které zachycuje život tak, jak je, bez zbytečného přikrášlování, ale s hledáčkem stále zaměřeným na naději.
Úvodní foto: Andrew Ripp – Evergreen