Indie: Cizinkou ve vlastním domově
Tara je patnáctiletá dívka, která žije ve stejném domě jako její rodina – pro svou víru v Ježíše však byla rodinou odmítnuta. Nikdo se s ní doma nebaví, a nesmí dokonce ani do kuchyně, aby tam svou „nečistou vírou“ něco neznečistila. Musí pracovat jako dělnice.
Křesťankou se stala poté, co byla uzdravena z nemoci. Našla u Ježíše pokoj, který do té doby nepoznala. Jejím životem ovšem rozhodnutí pro Ježíše výrazně otřáslo. „Moji rodiče mi řekli: ‚Jsi ostudou rodiny. Naše komunita nás kvůli tvému chození do kostela nesnáší. Buď opustíš Ježíše, nebo zapomeň na vztah s námi‘,“ vzpomíná Tara. „Úplně mě odmítli. Jsem sama v malinké místnosti, nesmím s nikým z rodiny mluvit. Kvůli pronásledování jsem se jednou pokusila Ježíše opustit, ale cítila jsem se pak prázdná. V mém životě je prázdnota, kterou dokáže zaplnit jedině on. Nemohu ho opustit,“ říká.
Čína: „Nebudeš moct dokončit školu!“
Jednou z nejvíce pronásledovaných skupin v Číně jsou křesťanské děti. Do 18 let nesmějí vkročit do kostela ani se jinak podílet na křesťanských aktivitách. Navzdory tomu prý jejich víra spíše roste. Pastor Jacob vypráví: „Od roku 2018 cítíme tlak ze všech stran. Komunistická strana se mladé lidi snaží přesvědčit, že křesťanství je cizí náboženství, nástroj západních mocností, kterým se snaží do Číny proniknout. Školám bylo nařízeno to dětem vysvětlit. Víme o několika učitelích, kteří dětem vyhrožují, že když budou následovat Ježíše, nebudou moct dokončit školu. Pro ty děti je to obrovský boj. Začali jsme s nimi o pronásledování mluvit, o tom, jak stát při sobě a jak být opatrní při komunikaci s ostatními. A naše služba mezi mladými opět roste. Jsou odhodláni následovat Ježíše a dospívají rychleji než dříve. Hledají nové způsoby, jak se spolu setkávat.“
Keňa: Sama v chatrči
Esther se narodila do muslimské rodiny. Odmalička trpěla různými alergiemi, které jí způsobovaly velké problémy. Jednou za ní přišel pastor, pomodlil se za ni a ona prožila uzdravení. Na základě této zkušenosti odevzdala život Ježíši. Když se to ale dozvěděl její manžel, odstěhoval se od ní i se dvěma dětmi. Nechce s ní mít již nic společného. Esther zůstala sama se dvěma syny, žije v chátrající chatrči na malém kousku neúrodné půdy, který zdědila po otci, a když má příležitost, snaží se pracovat.
Nedávno jeden z jejích synů během hry ve vesnici uhodil muslimské dítě. Viděl to nějaký dospělý a vyhodnotil situaci po svém. Vesničani zavolali Esther a slovně i fyzicky ji napadli. Přivolaná policie ji zatkla a Esther musela strávit několik dní ve vězení. Pomohla jí organizace Open Doors a vypadá to, že díky ní bude Esther brzy mít nový domov. „Odmítám se vzdát. Já i moje děti nadále důvěřujeme Ježíši,“ vyznává Esther.
Příběhy byly původně publikovány v průvodci k World Watch List 2020 – tedy k žebříčku 50 zemí, kde jsou křesťané nejvíce pronásledováni.
10 zemí, kde je aktuálně nejnebezpečnější následovat Krista:
1. Severní Korea
2. Afghánistán
3. Somálsko
4. Libye
5. Pákistán
6. Eritrea
7. Súdán
8. Jemen
9. Írán
10. Indie
Celý žebříček a bližší informace k němu lze v angličtině najít na webu organizace Open Doors.
Úvodní foto: Loren Joseph (Unsplash)
Ostatní fotografie: Open Doors